Podle nového unijního pravidla zavedou Evropské instituce od 31. července 2026 tzv. „právo na opravu“ — tedy povinnost výrobců zajistit opravy běžných domácích spotřebičů i po skončení standardní záruky. To může ovlivnit miliony domácností: od mobilů přes pračky až po vysavače. Zákon také ukládá výrobcům povinnost dodávat náhradní díly a servisní informace po určitou minimální dobu, čímž má především omezit plánované zastarávání výrobků.
Co je „právo na opravu“
Nové pravidlo dává spotřebitelům právo požádat výrobce o opravu výrobku i po uplynutí standardní obchodní záruky, pokud je výrobek technicky opravitelný. Cílem je, aby se výrobky daly opravit jednodušeji a levněji a aby se snížilo množství elektronického odpadu vznikajícího z předčasné likvidace.
Jaké spotřebiče budou muset být opravitelné?
Povinnost opravitelnosti se vztahuje především na běžné domácí a spotřebitelské kategorie, které legislativa vyhodnotí jako technicky opravitelné. Jde typicky o:
- chytré telefony a tablety,
- pračka, sušička a myčka nádobí,
- televize a audio zařízení,
- vysavače a další drobná domácí elektro.
Kategorie se mohou v průběhu času rozšiřovat podle následných prováděcích aktů EU.
Nové povinnosti výrobců
Výrobci budou muset zajistit:
- dostupnost náhradních dílů po předepsanou minimální dobu (např. X let od uvedení výrobku na trh),
- poskytování technických servisních postupů a servisních manuálů autorizovaným i nezávislým opravárnám,
- možnost opravy bez nutnosti likvidace celého výrobku (modulární konstrukce tam, kde je to reálné),
- zveřejnění informací o cenách oprav a předpokládaných lhůtách.
Zákaz „navrženého zastarávání“
Pravidla fakticky zakazují praxi, kdy jsou výrobky konstruovány tak, aby se snadno a záměrně porouchaly po krátké době (tzv. plánované zastarávání). Legislativní požadavky budou směrovat výrobce k navrhování produktů s delší životností a vyšší opravitelností.
Co to znamená pro spotřebitele?
Pro běžné uživatele to přinese několik praktických změn:
- možnost nechat zařízení opravit i po skončení základní záruky,
- pokud se produkt opraví v záruční době, zákon může prodloužit záruku za opravenou část (např. o 12 měsíců),
- jasné informace o tom, kde a za kolik lze výrobek opravit,
- postupné snížení množství vyhozené elektroniky — a tedy i potenciální úsporu peněz dlouhodobě.
Výzvy v praxi
Realizace práva na opravu narazí na praktické překážky: nedostatek kvalifikovaných opravářů v některých zemích, logistika dodávek náhradních dílů a otázky bezpečnosti u některých výrobků (např. baterie v mobilech). Právě proto zákon počítá s postupnou implementací a možností upřesňujících pravidel.
Proč EU takto zasahuje?
Hlavní motivace jsou ekologické a ekonomické: snížit množství elektroodpadu, podpořit cirkulární ekonomiku a vytvořit nové pracovní příležitosti v opravárenském sektoru. Očekává se, že zákon podpoří i rozvoj nezávislých servisních služeb.
Zdroje:
https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/right-to-repair-products/
EU od roku 2026 zavádí právo na opravu – konec rychlého vyhazování spotřebičů
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!