MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Misofonie je snížená sluchová tolerance. Člověk, který jí trpí, neadekvátně reaguje na zvuky, které většina lidí zvládne bez větších obtíží přejít. I ty nejtišší zvuky ovlivňují jejich nervový systém a mohou pro ně být nesnesitelné. Podle odhadů vědců misofonií trpí 5 až 20 % dospělé populace.

Jak se misofonie projevuje?

Projevy misofonie se mohou u různých lidí lišit. Většinou se objevuje nervozita, znechucení nebo hněv, zrychlený tep, pocení, pocit tlaku na hrudi a v krajním případě sociální izolace. Osoby trpící touto nemocí se mohou stranit společnosti, aby se vyhnuly nepříjemným zvukům.

Příčiny vzniku misofonie nejsou zcela jasné. Podle některých teorií se vyvinula z instinktu mozku odhalit skryté hrozby. Mozek si neškodné zvuky vyloží jako škodlivé a upoutá na ně svou pozornost. Misofonisté tyto zvuky nedokáží odsunout na pozadí a ignorovat je jako ostatní lidé.

Z výzkumů rovněž vyplývá, že misofonie se často objevuje současně s celou řadou dalších stavů a poruch. Třeba s depresí, ADHD, OCD, autismem nebo úzkostí. Může se objevit i po traumatické události. Žádné konkrétní geny, které by byly za misofonii odpovědné, nebyly identifikovány.

Jaké zvuky vadí?

Zvuků, které mohou při misofonii vadit, je nepřeberné množství. Typicky se jedná o zvuky, které se opakují a neustávají, jako je popotahování nosem, odkašlávání, mlaskání, srkání, hlasité chroupání, cvakání perem nebo tikot hodin.

Žádná léčba neexistuje

Lék na misofonii neexistuje. Léčba se proto zaměřuje především na zvládání příznaků a minimalizování zvuků, které reakce spouštějí. K tomu dopomáhají sluchátka, bílý šum nebo špunty do uší. Je možné také podstoupit kognitivně-behaviorální terapii, která učí mozek přehodnotit jeho reakce. Ta podle posledních výzkumů dokáže výrazně snížit příznaky až u poloviny pacientů.

Zdroje:

https://www.nationalgeographic.cz/veda/mizofonie-kdyz-bezne-zvuky-zpusobuji-extremni-reakce/

https://www.mojepsychologie.cz/misofonie-projevy-priciny