Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: SXC.hu

Nahoře nebo dole? Jakou roli máte ve vztahu?

Některé vztahy jsou prostě nevyvážené, jiné na první pohled působí jako harmonické, ale z nepochopitelných důvodů se rozpadají... Podle jedné z teorií psychoanalýzy záleží na tom, v jakých rolích spolu partneři komunikují.

Podle amerického psychologa Erika Berneho, zakladatele transakční analýzy, každá osobnost komunikuje na třech úrovních. Na úrovni rodiče, dospělého a dítěte – tak jak jsou všechny tyto tři role v každém z nás obsaženy, ale každá se uplatňuje odlišnou měrou a v odlišných situacích.

V partnerských vztazích nejčastěji odhalíme skryté role partnerů při řešení konfliktů a analýze způsobů, jakými konflikty řeší.

Někdy je to jasné
Jak se odlišné způsoby komunikace v partnerství projevují? Příklady jistě budete znát sami ze svého okolí – ona, vážná a rozumná organizátorka, se málokdy zasměje, on má stále klukovské nápady a prosazuje svou vůli navzdory tomu, co se jeho partnerce zdá rozumné.

Když se on podřídí, projevuje svůj nesouhlas vztekem nebo zarytým mlčením – když se ona nechá vtáhnout do nějaké bláznivé akce, často pak dojde na výčitky.

Dva dospělí
Role mohou být ale rozděleny i odlišně – oba partneři jsou velmi zaneprázdnění svými povinnostmi, mnohdy tak během pracovního týdne mají čas jen aby si řekli nejnutnější. Vystupují pak vůči sobě nejčastěji v rovině dospělý-dospělý, o víkendu by se rádi odreagovali, ale často řeší konflikty.

Řešením na základě teorie psychologa Berneho by bylo například v tomto případě opustit své striktně dané role a uvolnit vážnost a napětí vztahu komunikací na rovině dítě-dítě. Odlehčit jej aktivitou, která nebude mít předem daná pravidla a nebude spadat do kategorie povinností.

Pozor na stereotypy
Nebezpečné pro vztahy bývá právě neschopnost jednoho z partnerů komunikovat na jedné z úrovní. Ve většině případů totiž podléháme stereotypům a máme tendenci vystupovat převážně v jedné roli.

Často jsou tak konflikty partnerů neřešitelné už jen proto, že on má tendenci mentorovat a poučovat – vystupovat jako rodič, a ona odporovat a volit obranu pláčem nebo vztekem – vystupovat jako dítě. Pokud tito dva nenaleznou způsob komunikace na úrovni například dospělý-dospělý, může být tento stereotyp příčinou jejich rozchodu.

Dítě v nás
Dítě v nás přitom představuje většinu naší osobnosti – jedná se o naše přání, pocity, vlastní zájmy. Dítě může být plné energie, může být milé a okouzlující, ale také protivné, dětinské nebo sobecké. Rodič pak prezentuje většinu zkušeností, které jsme během života získali – většinou od našich vlastních rodičů, vychovatelů, učitelů a posléze vlastním studiem, získáváním poznatků a zkušeností. Rodič představuje autoritu v nás, racionalitu, ale může být i nepříjemný a tvrdý.

K vyvážení složek dítěte a rodiče slouží rovina dospělého, který díky svým zkušenostem a nadhledu je schopen analyzovat dítě i rodiče v sobě a zpracovat tyto informace. Tato složka by měla harmonicky vyvažovat autoritu a přísnost pravidel rodiče i neřízenost a sobeckost dítěte. Takto dochází uvnitř každé osobnosti k tvorbě rozhodnutí a utváření způsobů komunikace. V partnerství je pak důležité si uvědomit, že ne vždy spolu komunikujeme na stejných úrovních. Proto si často nerozumíme, ačkoliv oba máme v dané chvíli svou pravdu.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 12

############################################################################ # Magazin.cz (26157) / All Web (1) :