MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Na výšku měří Renata 170 cm a váží 56 kilogramů. Jejím cílem je ale dostat se pod padesát kilo. Přestože je hubená, nesnáší se. Důvod? Jednoduchý. „Nesnáším sama sebe, protože jsem tlustá. Chci být štíhlejší, musím zhubnout,“ opakuje.

Tlusté je na ní prý všechno. „Stehna, to je hnus. Břicho, pas, ruce. Prostě všechno,“ vzdá vyjmenovávání a jen mávne rukou od hlavy ke kolenům. Není spokojená vůbec s ničím. Nic se jí nezdá dost hubené. Nevidí žádný důvod, proč přestat s hubnutím. Koneckonců, ještě se nedostala na svou váhu…

Renata je jednou z pravidelných čtenářek a přispěvatelek do tzv. pro-ana blogů. Jde o komunitu dívek, které se navzájem podporují a dávají si pocit, že to, co se svým tělem dělají, je vlastně správné. Že anorexie není žádná nemoc, že je to pouze životní styl, který ještě společnost neakceptovala.

Na blogy si píší svou váhu, pokroky, které za určité období udělaly, kolik chtějí zhubnout, jak toho docílit, navzájem si fandí. Jejich hesla? „Raději budu mrtvá, než tlustá.“ „Hlad bolí, ale štíhlost za to stojí.“ A další…

Anorexií trpí nejčastěji ženy, občas ale do tohoto problému mohou spadnout i muži. Nemoc se projevuje zejména v pubertě, mezi 14 až 18 lety, ale výjimkou nejsou ani anorektičky ve vyšším věku. Pro anorexii je typické hubnutí vyvolané snižováním příjmu tekutin a potravy, zvýšením pohybu, provokování zvracení, užívání diuretik či projímadel.

Děsí se vlastní oslavy

Proto si dívky dávají pokyny, jak nejlépe zhubnout. Píší si například, aby chodily více po schodech, nikdy nejedly větší porci než je vlastní pěst, při bolestech z hladu se schoulily do klubíčka, v případě hladu nanášely lesk na rty, kousaly ledové kostky, i ty zaplní, hned po jídle cvičily, vyfotily se ve spodním prádle a v případě hladu se dívaly na svou fotografii…

Všechny dívky také dokonale znají kalorické hodnoty nejrůznějších jídel. A tak není divu, že se děsí rodinných obědů či večeří i oslav vlastních narozenin.

Čtrnáctiletá Simona říká: „Za pár dní mi bude patnáct a děsím se toho dne jak čert kříže. To zas bude žranice, spousta sladkostí. Nenávidím to, nenávidím svou váhu, nesnáším čísla, která vidím na váze. Nenávidím sama sebe.“

Někteří z vás se pokoušejí svým kamarádkám, které do problému jménem anorexie zapadly až po uši, pomoci. „Je to hrozný, nevím, jak jí mám pomoct. Pořád se s ní o tom bavím, ale ona mele stále svou. Nejsem přitom sama, kdo se jí to snaží vymluvit. Už nevím, co s ní,“ napsala o svém marném boji jedna ze čtenářek.

„Vím, že slova nestačí. Je to daleko složitější, než si říkáte. S tímto může pomoci jen psycholog a vlastní vůle to překonat a uvědomit si, že jinak člověk skončí špatně. Musí samy bojovat,“ napsal čtenář, jehož bývalá přítelkyně se s problémem potýkala.

Často se tvrdí, že anorexie je problémem moderní doby. Ale nezdravé hubnutí už s námi několik desítek je, byla jím posedla třeba i známá císařovna Sissi, která držela drastické diety, nosila pořádně utažené šněrovačky a nikdy nepřekročila váhu 55 kilogramů. Měřila přitom 172 cm. Váhu si kontrolovala až třikrát denně a nejspíše i ona trpěla anorexií.

Pomoc pro nemocné poruchou příjmu potravy nabízí občanské sdružení Anabell, další informace včetně odkazů na odbornou pomoc naleznete i na stránkách pppinfo.cz. O tom, jak špatně může v některých případech anorexie dopadnout, svědčí následující stránky věnované obětem nemoci.