Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
DNA / foto: shutterstock

Nutrigenomika aneb Může jídlo ovlivnit naše geny?

Univerzální dieta, která by fungovala na všechny, zkrátka neexistuje. A může v tom mít prsty právě genetika. Odpověď se snaží najít mladý vědní obor.

Co je nutrigenomika?

Nutrigenomika se zabývá změnami DNA způsobenými stravováním. Pomocí genetického testování sestavuje ideální stravovací plán pro konkrétní jedince. A také prozrazuje, jak pomocí stravování ovlivnit, zda se projeví nebo neprojeví některé genetické predispozice.

Celá myšlenka spočívá v tom, že jakmile se budete stravovat vašim genům na míru, nejenže zlepšíte svou fyzickou kondici, ale výrazně snížíte riziko projevu dědičných onemocnění od cukrovky až po nádorová onemocnění. Pojem zavedla doktorka Nancy Fogg-Johnson asi před 20 lety.

Podobného fenoménu si můžeme všimnout i u zvířat. Například včelí královna se rodí s identickou genovou výbavou jako včelí dělnice, přesto je délka jejího života podstatně delší. Důvodem je nejspíš to, že přijímá živiny z mateří kašičky, zatímco ostatní včely z pylu a nektaru.

Patrný rozdíl je vidět také u včel
Patrný rozdíl je vidět také u včel – Zdroj: Shutterstock.com

Jsme stejní, a přece jiní

Stejně jako u včel, většina lidí je přibližně z 99 % geneticky identická. Nicméně i to 1 % má obrovský vliv na potřeby stravování. Ovlivňuje bazální metabolismus, pravděpodobnost výskytu některých onemocnění i chuť k jídlu. Možná má vaše tělo problém s přeměnou slunečního svitu na vitamín D, nedokáže využít omega-3 mastné kyseliny z rostlinných zdrojů nebo neumí získat dostatek živin z veganské stravy.

Největší vliv na geny mají esenciální aminokyseliny, zejména v podobě l-methioninu. Jejich nedostatek vede ke zhoršení kognitivních funkcí v mozku a má vliv i na rozvoj některých chorob.

Studie také ukazují, že vysokoenergetická strava bohatá na cukry a tuky je spojená s rozvojem civilizačních onemocnění, zatímco omezený energetický příjem (pozor, ne podvýživa) zpomaluje stárnutí buněk. Jedním z geneticky nejdůležitějších mikronutrientů je dále vitamín C, přičemž jeho potřeba je individuální.

 

Zdroje:

https://www.svetplodu.cz/clanek/196/nutrigenomika-aneb-stravovani-na-miru/?utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=Pmax%20obsahov%C3%A1_%C4%8Dervenec25&utm_id=22797435357&gad_source=1&gad_campaignid=22807344895&gbraid=0AAAAADh6XItF0ySuutchtFt3T3Nq1Ygz9&gclid=Cj0KCQjwrc7GBhCfARIsAHGcW5U8zs_p0c_ntYyLGNdGkeN7dfFHvb2UUwmQ0Kwf-bMSmqf5G1j2I9EaAiPMEALw_wcB

https://aktin.cz/nutrigenomika-jak-jidlo-ovlivnuje-nase-geny?srsltid=AfmBOoqcOHtAybZSVdpxQQKj8R8Np2YlmHuPH_eTgjsKneme4VXPUSZD

Nutrigenomika aneb Může jídlo ovlivnit naše geny?

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!