MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Počátky městského podnikání v pivovarnictví jsou velmi spletité a brněnský magistrát k výstavbě takto velkého provozu dospěl na sklonku středověku postupnými kroky. Tradiční středověký systém totiž počítal především s vařením piva v jednotlivých měšťanských domech či menších pivovarech, ve kterých vařili pivo jednotliví měšťané. Ti posléze vyrobené pivo ve svých domech i šenkovali. Systém měšťanského podnikání v pivovarnictví se na přelomu 14. a 15. věku počal střetávat s ekonomickými zájmy šlechty, která měla v zájmu svého zisku tendenci narušovat dávná práva měst na obchodování s pivem.

Ovšem nejen šlechta v té době viděla v provozování pivovarů zdroj ekonomické prosperity. Na začátku 16. století počalo podnikat v pivovarnictví i samotné město Brno. Pivo vařilo v několika menších pivovarech roztroušených ve městě Brně i za jeho hradbami. První doklady o vaření piva v režii města se nám dochovaly z roku 1514. Přejděme ale ke vzniku onoho slavného městského pivovaru ve Starobrněnské, resp. Dominikánské ulici. Zde totiž patrně již od roku 1504, nebo 1509 vlastnili pivovar brněnští Dominikáni, tedy řád žebravých mnichů dominikánského kláštera při kostele sv. Michala, stojícího přímo naproti námi pojednávaného pivovaru. Konec jejich podnikání však přišel záhy, již roku 1539, kdy dominikáni „z potřeby a bídy jejich pivovar se sladovnou a propadlou studnou“ prodali purkmistrovi a radě města Brna za finanční obnos 75 zlatých moravských. Město se objektu v té době chopilo a rozhodlo se v něm koncentrovat svoji pivovarskou výrobu. Rekonstrukce objektu v zanedbaném stavu však zabrala dlouhých 6 let.

Informace o spuštění městského pivovaru uvařením první várky dne 12. září 1545 zůstala v brněnských archivech dlouho ukryta a budovy pivovaru byly téměř zapomenuty. Až výzkum historie objektu probíhající v současné době v souvislosti se vznikem nového projektu Pivovarský dům Poupě poukázal na toto zásadní datum brněnské pivovarské historie. Nyní si tedy můžeme každý rok spolu s přicházející burčákovou sezónou připomínat i datum počátku výroby piva v nejstarším z brněnských známých a dosud dochovaných pivovarů. I Pivovarský dům Poupě, pojmenovaný mimochodem po nejslavnějším českém sládkovi Františku Ondřeji Poupěti, který zde působil v letech 1798-1805, hodlá v rámci svých vzdělávacích aktivit pro veřejnost tuto událost každoročně prezentovat.

V prvním roce své existence vystavil pivovar za čtvrt roku svého provozu asi 1360 hl piva, o rok později již přesáhl 6000 hl piva a v roce 1547 ve 140 várkách překonal 7500 hl. S úspěšným růstem podniku však, podle dobových pramenů, také klesala kvalita vyráběného piva, ve výrobě se na várku dávalo méně sladu. I v následujících letech se výstav pohyboval, v závislosti na ekonomické a politické situaci, kolem 10 000 hl. Kolem poloviny 18. století činil výstav již 24 000 hl, nicméně hodnota produkce byla velmi kolísavá, snad vždy s ohledem na osobu sládka a kvalitu vyráběného piva. Nejvyšší produkce dosahoval pivovar za sládka Poupěte, a to až 28 000 hl. Pro představu si můžeme toto množství srovnat se současnými pivovary. Když pomineme pivovar vlastněný nadnárodní společností na Starém Brně s 1,25 miliony ročně vystavených hektolitrů a černohorský pivovar s výstavem kolem 150 000 hl, nejblíže se v regionu k tomuto množství dostal nedávno zastavený pivovar ve Vyškově (22 000 hl). Další největší pivovary v okolí, brněnský pivovar Hauskrecht a nedaleký pivovar Dalešice se pohybují kolem hranice 10 000 vystavených hektolitrů piva ročně.

Jak je již výše zmíněno, pivo se v režii města vařilo po celé 16. a 17. století, na rozdíl od dnešních nápojů ne z ječného sladu, ale ze sesladované pšenice. Jednalo se o svrchně kvašená hustá piva s výrazným kouřovým nádechem, které získávalo obilí při sušení na sladovnické peci, tzv. valachu. Za tím účelem vybudovalo Brno již v průběhu 16. století dvě sladovny, jednu v blízkosti Měnínské brány a jednu při hradbách v Biskupské ulici na místě, kde dnes stojí luxusní hotel. Tyto na svoji dobu obrovské sladovny s kapacitou odpovídající požadavkům velkého pivovarského provozu, který produkoval v některých letech i ke 30 000 hl piva, se však staly i Achillovou patou brněnského pivovaru. Horní sladovna totiž byla v 19. století zrušena a stavebně upravena na velkokapacitní hostinec a dolní pak počátkem 50. let téhož věku nešťastně vyhořela po té, co vinou nepozornosti hospodyně vzplál dům v těsném sousedství. Provoz pivovaru byl na tři roky zastaven a po jeho obnovení roku 1855 se jednalo již o labutí píseň. Roku 1862 byla uvařena poslední várka a zařízení pivovaru bylo v dražbě rozprodáno.

V budově, kde bylo před 473 lety uvařena první várka piva v režii města vzniká v současné době pivovarský projekt, který má navázat na pivovarskou tradici místa. Objekt byl po zrušení své funkce v 19. století využíván jako hostinský provoz a skladiště. Brutálně zasáhla do jeho podstaty rozsáhlá rekonstrukce v 80. letech 20. století, v rámci které vznikl Dům stavbařů se společenským sálem, kancelářemi a restauračním provozem. Po roce 1989 objekt dále chátral, jeho komerční využití nemělo dlouhého trvání. Až nyní se blýská na lepší časy, jelikož část bývalého pivovaru prochází kompletní rekonstrukcí jednak v kulturně společenský (včetně velkého sálu) a jednak v moderní hostinský a gastronomický provoz s tankovým pivem a malým pivovarem produkujícím speciální piva. K technickému zázemí má patřit i dobře vybavená laboratoř na analýzy vzorků piva a vlastní propagační stanice na pěstování pivovarských kvasnic. Projekt má nabídnout také semináře a vzdělávací programy pro veřejnost i odborníky. A datum 12. září má být každoročně připomínáno. Dokončení rekonstrukce je plánováno na jaro příštího roku.