Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Zorats Karer / foto: Shutterstock

Zorats Karer: Stonehenge v Arménii

Uprostřed Arménie se nachází náhorní plošina, kde stojí několik vztyčených balvanů soustředěných do tvaru kruhu. Některé z velkých kamenů mají v horní části jakýsi provrtaný otvor.

Právě tímto malým, avšak unikátním detailem, se arménská megalitická stavba s názvem Zorats Karer liší od památek stejného typu na celém světě.

Planina rozkládající se za arménským městem Sisian je vlastně takový zapadákov. Pokud bychom se ale vrátili v čase o sedm tisíc let zpátky, sledovali bychom zde rozkvět civilizace. Pozůstatky po její činnosti zde najdeme dodnes, a to hlavně celkem dvě stě dvacet tři menhirů. Některé z nich měří na délku až tři metry a dosahují hmotnosti kolem deseti tun. Většina kamenů je ještě dnes ve vztyčené poloze, některé z nich jsou povalené a nesou stopy eroze. Ze všech vztyčených kamenů má osmdesát čtyři ve své horní části jakýsi provrtaný otvor s průměrem pět až deset centimetrů. V původním stavu se jich však do dnešních dnů nedochovala ani polovina. Kameny s otvory byly totiž velmi náchylné na jakékoliv poškození.

magazin.cz

 

V Arménii říkají megalitické památce Zorats Karer, což v českém překladu znamená Kamenní vojáci. Když zde před válkou v 90. letech minulého století žili Azeři, nazývali toto místo Ghodhun Dash. Překlad do češtiny by byl úplně stejný jako v prvním případě. Dále můžete v Arménii zaslechnout slovo Karahunj, které označuje rovněž vztyčené kameny. Karahunj se překládá jako Zpívající kameny.

A jak Stonehenge po arménsku vypadá? Na první pohled byste si jistě všimli nejmohutnějšího kruhu, který tvoří asi čtyřicet vztyčených kamenů, z nichž ani jeden nemá otvor. Z tohoto místa vede jedno křídlo severním a druhé jižním směrem. Řada směrem na sever je tvořena osmdesáti kameny a dosahuje délky zhruba sto třiceti metrů. V této řadě bylo původně celkem čtyřicet devět kamenů s otvorem. Na jih je za sebou poskládáno kamenů sedmdesát, z nichž jich bylo provrtaných dvacet šest. Jižní řada je jenom o trochu kratší než ta severní.

magazin.cz

 

Uprostřed centrálního kruhu kamenů stojí jakýsi nízký objekt čtvercového půdorysu, který má místo střechy poskládané ploché kameny. Tato stavba připomíná svým vzhledem oltář. Zorats Karer působí jistě magickým dojmem.

Účel megalitické stavby v Arménii je vysvětlován několika teoriemi. Arménský profesor jménem Paris Herouni (1933–2008) třeba tvrdil, že Zorats Karer je nejstarší astronomickou observatoří na světě. Celý život sbíral důkazy pro to, aby svou teorii potvrdil. Zkoumal hlavně zvláštní otvory v kamenech. Těm se v Arménii říká „antsk“, což se dá přeložit jako oční otvor nebo kukátko. Profesor Herouni objevil mnoho dokladů o tom, jaká tělesa mohla dávná civilizace těmito kukátky pozorovat.

 

magazin.cz

 

Spolu s dalšími odborníky a nadšenci pro megality z celého světa řešil Paris Herouni i velmi bizarní otázky. Tak třeba přišel na to, že název Stonehenge je vlastně úplně to samé, co jméno Karahunj, které poprvé zmiňuje kronikář Stepanos Orbelian ve 13. století. Arménský výraz kara a anglické slovo stone se překládají stejně, tedy jako kámen. Další shodou je fakt, že arménské hunj a anglické henge nemají ekvivalent v moderním jazyce. A arménský profesor hned začal tvrdit, že obě slova mají stejný význam. Aby toho nebylo málo, spojuje Karahunj i s francouzskou megalitickou památkou Carnac. Vždyť ve svém názvu obsahuje arménský výraz „kar“!

Ačkoli teorie profesora Herouniho obsahuje celou řadu nedostatků, přinesla Arménii dobré výsledky v podobě turistického ruchu. A ve všech cestovních příručkách má megalitická stavba své místo. Roku 2004 parlament památku oficiálně pojmenoval jako Karahunj (Carahunge) Observatory.

Archeologové však s profesorem moc nesouhlasí. Nejdůkladnější archeologický výzkum ukončili v roce 2000 odborníci z Mnichovské univerzity (Institut für Vorderasiatische Archäologie). Podle publikovaných výsledků výzkumu nesouvisí nijak Zorats Karer se stavbou Stonehenge a zřejmě ani nikdy tento areál nesloužil jako astronomická observatoř. Podle archeologů se jedná o rozsáhlé pohřebiště datované do střední doby bronzové a doby železné.

 

magazin.cz

 

Archeologický výzkum však nepřinesl vysvětlení, proč v sobě mají některé kameny otvory. Kameny byly ale podle nich v minulosti spojeny hliněnou zdí, a tvořily tak hradbu. Otvory tak mohly prý plnit funkci jakýchsi okýnek.

Objevují se však také svérázná vysvětlení tajemných otvorů v kamenech. Ty děravé balvany by pak prý měly plnit funkci náhrobků žen a ty zbylé jsou pak náhrobními kameny mužů. Dále mohli lidé v minulosti k děravým kamenům třeba uvazovat dobytek. A v podobných teoriích bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho.

Diskuze k článku:

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!