Sovětský svaz by byl dnes menší, než Spojené státy

Ve Svazu sovětských socialistických republik neboli SSSR žilo před jeho rozpadem v roce 1991 celých 290 milionů obyvatel. Jeho největší konkurent, Spojené státy americké (SSA), znatelně zaostával s počtem obyvatelstva 248 milionů. Ovšem po jeho rozpadu se to začalo měnit a zaoceánská supervelmoc svého bývalého rivala doháněla, až jej předehnala. Dnes žije v zemích bývalého SSSR 297 milionů lidí, tedy o 30 milionů méně, nežli v SSA. Americká populace totiž dosáhla už 327 milionů obyvatel, a i když se růst zpomaluje, stále je trend vzestupný. V postsovětském prostoru totiž nastala po rozpadu SSSR stagnace růstu populace a poté i úbytek. Tehdejší odhady dokonce předpovídaly, že zde bude žít během 21. století o celých 50 milionů lidí méně. To se však nepotvrdilo a počet obyvatel začal mírně stoupat, nicméně velmi nerovnoměrně. Proč se tak stalo a postsovětský prostor zažívá stagnaci růstu populace? Důvodů bylo více a navíc ne všude je situace stejná. Někde je přímo katastrofický úbytek a vymírání, jinde obyvatelstva slušně přibývá. Postsovětský prostor se dělí na 4 přirozené části a zde je přehled jejich situace.

Slovanské republiky Sovětského svazu

Nejrozvinutější a nejdůležitější částí SSSR, jakousi jeho páteří, byly tři republiky obývané převážně slovanským obyvatelstvem – Rusko, Bělorusko a Ukrajina. Dohromady v nich žilo 210,6 milionu obyvatel, tedy tři čtvrtiny celého státu. Po rozpadu SSSR se trend poměrně rychle obrátil a populace ve všech třech nově samostatných státech postupně klesaly. V případě nejmenšího Běloruska se stav snížil z 10,2 milionu na 9,5. Posledních 8 let je však situace stabilizována a počet lidí dále neklesá. Lidé v Bělorusku si sice málo vydělávají, ale díky štědré sociální politice a neuvěřitelně levným tarifům, potravinám i energiím mají obyvatelé poměrně slušné jistoty a tak se tolik nebojí zakládat rodiny.

Ukrajina, neboli bývalé Malorusko, na tom je podstatně hůře. Z maximální hodnoty 52 milionů postupně ubylo téměř 20 procent lidí a dnes žije na ukrajinském území 42 milionů obyvatel a populace dále klesá. Na Ukrajině byly vždy pohostinní lidé, ale měli smůlu na oligarchy a korupčníky, kteří jim zemi postupně rozkrádali. Z toho důvodu mladí lidé nevidí budoucnost a odcházejí jak do Evropy, tak do Ruska za prací a zpravidla se už domů nevracejí.

Populace Ruské federace, neboli bývalého Velkoruska, klesala z původních 148,5 milionu obyvatel až na 142 milionů v roce 2010. Od té doby opět stoupá, zejména díky rodinné politice a silným populačním ročníkům, aktuálně je však se 147 miliony stále pod hodnotou počtu obyvatel z doby rozpadu SSSR. Rusko do jisté míry zdědilo po Sovětském svazu mnohonárodnostní charakter obyvatelstva, proto je zde například poměrně velká muslimská menšina v republikách Tatarstán, Dagestán, Čečensko atd. Zároveň na východě země žijí asijští Burjati a Jakuti, na severu kočovní Něnci, u Kaspického moře je buddhistická Kalmycká republika. Tato etnika se nejvíce podílejí na růstu populace, protože mají nejvíce dětí a také se nechtějí stěhovat mimo svou zemi, jako etničtí Rusové. Počet obyvatel stoupá také ve velkých městech, jako jsou Moskva, Petrohrad nebo Krasnodar. Celkově ovšem populace těchto tří bývalých republik SSSR klesla z 210,6 na 198,4 milionu a vzhledem k výše uvedenému bude nejspíš stagnovat.

Pobaltí a Moldávie

Prstenec malých republik na západě bývalého Sovětského svazu tvoří pobaltské země – Litva, Lotyško, Estonsko a mezi Ukrajinou a Rumunskem zaklíněná Moldávie. Původně měly tyto 4 sovětské republiky dohromady 12,4 milionu obyvatel, tedy víc, než naše Česká republika dnes. Ve všech čtyřech státech ovšem dochází po rozpadu SSSR k trvalému poklesu obyvatelstva, zapříčiněném zejména tím, že mladí lidé zde nevidí perspektivu. Nejvíce ubylo lidí v Lotyšsku, asi 27 procent, ale ostatní jsou v těsném závěsu. Populace klesla v těchto 4 republikách na 9,6 milionu a trend zůstává velmi nepříznivý.

Zakavkazské republiky

V době rozpadu tvořily tento region tři republiky, Gruzínská, Arménská a Ázerbajdžánská. Dohromady měly 16 milionů lidí. Dnes se tento stav zachoval, ovšem hlavně díky muslimskému Ázerbajdžánu, kde populace vyrostla o 2,5 milionu lidí. Křesťanská Arménie ztratila 10 procent a též křesťanská Gruzie dokonce 30 procent obyvatelstva. Navíc se de-facto rozpadla na 3 samostatné země, vlastní Gruzii a dále Abcházii a Jižní Osetii, jejichž populace jsou ovšem naprosto zanedbatelné a netvoří ani čtvrt milionu lidí. Trend růstu obyvatelstva v Ázerbajdžánu se od rozpadu SSSR nezastavil a bude zřejmě pokračovat i nadále. Arménie se v lepším případě stabilizuje, Gruzii nejspíš čeká další úbytek populace.

Střední Asie

Tuto rozlehlou část SSSR tvořilo pět svazových republik, které se dnes jmenují Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Turkmenistán. Všechny jsou většinově muslimské a ve všech z nich po rozpadu Sovětského svazu pokračoval trend růstu obyvatelstva, s výjimkou významného odchodu ruské populace z Kazachstánu. Z původních 50,8 milionu, což bylo méně, než měla tehdy Ukrajina, vyrostla populace na dnešních téměř 70 milionů. Zdá se, že růst bude pokračovat i nadále.

Závěrem

Za téměř 30 let přibylo na území, kde se rozkládal Sovětský svaz, přibližně 7 milionů lidí. Ve srovnání s většinou států je to chabý výsledek a v celkovém poměru k obyvatelstvu naprosto zanedbatelné číslo. Na druhou stranu, 20 let staré prognózy, které zde předpovídaly velké úbytky obyvatelstva, se nenaplnily a zdejší populační křivka se pomalu ale jistě vrací k opatrnému růstu. Každopádně v Sovětském svazu – ideologicky založené světové supervelmoci – ve všech jeho částech rostl počet obyvatel. Po jeho rozpadu a opuštění jeho ideologie se růstový trend zachoval pouze v některých etnikách, zejména muslimských. Bude zajímavé sledovat, jak se poměr obyvatelstva v jednotlivých částech postsovětského prostoru bude měnit v dalších letech.