Od záhadné Ďatlovovy expedice, jejíž členové se domů nikdy nevrátili, uplynulo loni 60 let

Ještě dále a výše

Vůdcem výpravy, která se v lednu roku 1959 vydala na Ural, byl Igor Ďatlov, kterému v té době bylo 23 let. Miloval nebezpečí porušování pravidel. V tehdejším SSSR pro něj výprava do hor představovala jednu z mála možností, jak obojí skloubit. Expedice mířila na 1234 metrů vysoký vrchol hory Otorten, což v řeči místních domorodců znamená něco jako „Nechoďte tam“. Trasa, kterou Ďatlov plánoval, měla patřit k nejnáročnějším možným výstupům ve třetí kategorii obtížnosti. Po návratu se účastníci expedice těšili na certifikát, který byl tehdejší nejvyšší dosažitelnou metou v sovětském horolezectví.

Zahynuli všichni, až na jednoho

Výpravu přežil jediný člověk. Byl jím Jurij Judin, který se hned na jejím začátku kvůli zdravotním problémům odpojil. Zbylým členům výpravy se osudovou stala již o něco málo vyšší hora Cholat Sjachyl neboli Hora mrtvých. V noci z 31. ledna na 1. února členové výpravy na jejím úpatí naposledy ulehli ke spánku v improvizovaném stanu poté, co je bílá tma zřejmě svedla z původně plánované cesty.

Roztrhané oblečení a pořezaný stan věštily od první chvíle záhadu

Záchranná výprava našla nejprve stan, poblíž něho zbytky roztrhaného oblečení. Těla několika členů výpravy byla nalezena až po odhrabání závějí. Většina z nich byla polonahá, na nohou neměli boty, pitva ale neprokázala žádná vnitřní zranění. Příčinou smrti tedy bylo pravděpodobně umrznutí. Co je ale donutilo se v uralském mrazu okolo -30 °C vysvléct a vyzout? Někteří členové výpravy na době měli dokonce kusy oblečení patřící jejich kolegům. Poslední členové výpravy byli nalezeni až po částečném odtátí sněhu po asi 2 měsících. Jejich těla už poraněná byla. Někteří měli polámaná žebra, jiní proraženou lebku, jedno z těl mělo dokonce vyříznutý jazyk. Při pozdějším ohledání, bylo zjištěno, že stan, v němž výprava osudnou noc přespávala, byl rozřezán zevnitř.

Dozvíme se někdy pravdu?

Teorií kolem smrti všech členů výpravy se vyrojila celá řada. Od zásahu sněžného Yettiho po útok místních domorodců. Díky naměření lehkého stupně radiace na nalezených šatech obětí, se spekulovalo také o utajeném testu jaderných zbraní. Jasné je jen jedno. Na smrti členů Ďatlovovy výpravy se podílelo něco nebo někdo, kdo nebyl do dnešního dne odhalen. Vzhledem k tomu, že většinu důkazů a materiálů z vyšetřování sovětská vláda ukryla ve svých archivech, pravdu se již pravděpodobně nedozvíme. Zajímavý byl také fakt, že pozdější pohřeb členů výpravy se konal pod dohledem KGB a snahou vlády bylo celou událost příliš nezveřejňovat v médiích.