Nechejte se nalákat na méně známé destinace z jihu Čech

Jak dlouho bude česká vláda držet uzavřené hranice, můžeme v současné době pouze spekulovat, neví to ani ona sama. Ostatně jako celou řadu dalších věcí, jež se mění podle aktuálních emocí některých jejích členů. Výběr se nám proto bohužel trochu zúžil na krásy naší malé zemičky.

Vyhněte se návalům u pokladen

V případě návštěvy proslulých památek jako například hradu Karlštejn s blízkým lomem Amerika, zámku Hluboká, Lednice či brněnského Špilberku lze očekávat nápor turistů. Ukážeme vám, že existují i méně známá a neméně krásná místa, která můžete letos v létě navštívit, aniž byste museli nutně počítat s několikahodinovou frontou u pokladen. Tentokrát se zaměříme na jih Čech.

Dostaveníčko na Kašperku

Většina tuzemských cestovatelů má jih naší země spojen pravděpodobně s pohořím Šumava, kde si můžete v jakémkoliv ročním období odpočinout i načerpat nové síly. V jeho předhůří narazíte na městečko Kašperské Hory, které svůj název odvozují od nedaleké zříceniny hradu Kašperk, původně zvaném Karlsberg. Ten byl stejně jako Karlštejn, Karlskrone (dnešní Radyně u Plzně) a Karlshaus (dnešní Hrádek u Purkarce nedaleko zámku Hluboká) vystavěn Karlem IV. ve 2. polovině 14. století. Z historických pramenů je zřejmé, že na výstavbě těchto hradů se pravděpodobně podílela jedna stavební huť, a tedy i titíž řemeslníci. V současné době lze na hradě navštívit tradiční prohlídku nebo některou z hojného počtu pořádaných akcí. Mezi nejoblíbenější patří divadelní představení, kterým hrad původně postavený za účelem ochrany místních nalezišť zlata, udílí neopakovatelnou atmosféru.

A co zbytek Trojhradí?

Hrad Kašperk je součástí projektu „Šumavské trojhradí“, což je volné sdružení 3 šumavských hradů (Velhartice, Rabí a Kašperk) nacházejících se v okolí města Sušice. I dva další objekty mají svá nej. Jedinečná gotická hradní zřícenina hradu Rabí shlížející na řeku Otavu se může pochlubit titulem nejrozlehlejší hradní zřícenina v Čechách a státní hrad a zámek Velhartice patří bezesporu k nejromantičtějším šumavským objektům. I on je spojen s osobou Karla IV., tedy spíše jeho purkrabího Buška z Velhartic opěvovaného známou Nerudovou baladou. S trochou nadsázky tak lze konstatovat, že hrady a zámky šumavského předhůří mapují dobu Karla IV. a umožňují nahlédnout do mysli tehdejších stavitelů.