MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Mezi lety 2010 až 2020 pouze tři státy USA zaznamenaly pokles populace. Jednalo se o Mississippi, Illinois a Západní Virginii, která vykázala i největší procentuální pokles. Celkově však tento trojlístek neměl na vysoký růst obyvatelstva USA valný vliv. Každý rok přibylo v obrovských Spojených státech přirozeným přírůstkem nějakých 1,5 milionů občanů. Počet obyvatel byl navíc stabilně zvyšován imigrací. V roce 2018 však celková populace vyrostla jen o 952 tisíc a rok 2020 zaznamenal přírůstek pouhých 225 tisíc. Zde se samozřejmě projevil i vliv epidemie Koronaviru, která zde nebyla zvládnuta zrovna nejlépe. Rok 2021 se však stal přelomovým, protože z 50 států Unie zaznamenalo pokles počtu obyvatel hned 25 států, tedy celá jedna polovina. Výrazně kleslo i číslo migrantů, kteří celkový růst dříve pravidelně posouvali směrem nahoru. Zajímavostí je i to, že dochází k přesunu obyvatelstva mezi jednotlivými státy.

Vnitřní migrace

Vůbec poprvé zaznamenala pokles obyvatelstva Kalifornie, nejlidnatější stát Unie. Počet obyvatel klesl přibližně o 261 tisíc lidí na 39,2 milionu. Naproti tomu Texas se zvětšil o 310 tisíc a zaznamenal tak nejvyšší přírůstek ze všech členů svazku. Pro Kalifornii, jako baštu Demokratů je to obzvlášť bolestivé, protože po dlouhých 170 letech přišla o křeslo v kongresu, což je místní obdoba naší poslanecké sněmovny. Naopak Texas, republikánská bašta, získal další dvě. Vůbec nejvyšší absolutní úbytek zaznamenal stát New York, kde se počet obyvatel snížil o 319 tisíc a region klesl pod hranici 20 milionů lidí. Opět se dá říci, že jde o baštu Demokratické strany. Vnitřní migrace se však projevuje i ve státech, kde mají obě hlavní americké politické strany shodné šance na vítězství. Významný úbytek zde zaznamenal Illinois, který se čím dál rychleji propadá v demografické jámě. Obyvatelstvem je jen trochu větší, než Česká republika, ubylo zde však za rok téměř 113 tisíc lidí. Výčet rekordmanů uzavírá Florida, která získala 211 tisíc nových obyvatel. Významnou měrou k tomu přispívají důchodci stěhující se sem za klidným stářím do celoročně teplého klima. I tento stát získal další křeslo v kongresu. Kromě ní a již zmiňovaného Texasu se to povedlo státům Colorado, Montana, North Carolina a Oregon. Výčet těch, které naopak ztratily, je kromě zmiňované Kalifornie následující: Illinois, Michigan, New York, Ohio, Pensylvánie a Západní Virginie.

Důsledky

Stále ještě nejmocnější stát na světě se potýká se zajímavým jevem. Může se to díky vnitřní migraci projevit i ve volbách, které mohou příště více favorizovat Republikánskou stranu. Klesající imigrace i přirozený růst obyvatelstva možná doplňuje celkový trend poklesu významu americké ekonomiky ve světě. Dle projekcí americké US Census Bureau, tedy místního statistického úřadu z roku 2017, měly mít USA letos 337 milionů obyvatel, aktuálně je to však o 5 milionů méně. To je za pětileté projekční období opravdu velký rozdíl. Spojené státy, které jsou aktuálně třetím nejlidnatějším státem světa, tak brzy může předběhnout Indonésie, Pákistán, Nigérie, nebo třeba Brazílie. Ve všech těchto zemích přibývá více, než milion lidí za rok, v případě Nigérie dokonce 4 miliony. Dá se navíc předpokládat, že v následujících letech bude celkový počet obyvatel USA klesat a během 20 let se opět přiblíží 300 milionům. Tou dobou však například Indie bude mít 2 miliardy obyvatel a její ekonomika bude násobně větší, než ekonomika Spojených států. Centrum světové ekonomiky se tak definitivně přesune do Asie.

Zdroje:

(1) census.gov - oficiální sčítací úřad v USA

(2) wjct.org - internetový deník ve Spojených státech

(3) usnews.com - noviny U.S. News