MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Naše republika se dělí na 14 krajů, Ukrajina na 25 oblastí. Jednou z nich je i hlavní město státu Kyjev, které je sice nejmenší na plochu, ale třetí nejlidnatější. Je jasné, že ukrajinské oblasti budou v průměru daleko rozlehlejší, když Ukrajina je téměř 7,5 krát větší na plochu, než naše země. I nejmenší ukrajinská Ivano-Frankovská oblast má větší plochu, než náš největší Středočeský kraj. To samé platí o počtu obyvatel. Jen čtyři naše kraje (Středočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský a Praha) mají přes milion obyvatel. Na Ukrajině přesahují s výjimkou dvou toto číslo všechny a některé velmi výrazně, i když se země vylidňuje rychlým tempem posledních 30 let.

Co se týče ukrajinských oblastí, tedy samosprávných územních jednotek, vláda v Kyjevě ovládá 100 procent území u 16 z nich, a to na západě a ve středu země. U zbylých 9 oblastí je to převážná až minimální část. Zhruba podle pohybu hodinových ručiček se na aktuální situaci pojďme podívat. Údaje o obyvatelstvu jsou z roku 2019.

Charkovská oblast

Severovýchodně položené území s druhým největším ukrajinským městem Charkov (má i metro) je převážně ruskojazyčné. Hlavní město je pod kontrolou Kyjeva, stejně jako přibližně 68 procent celé oblasti, ve které žije asi 2,6 milionu obyvatel. Dá se předpokládat, že v nejbližších dnech se linie fronty příliš měnit nebude, jelikož zde nejsou prioritní cíle ani pro jednu ze stran konfliktu.

Luhanská oblast

Nejvýchodnější ukrajinský region, kde žije 2,1 milionu obyvatel. Hlavní město je mimo kontrolu Kyjeva už 8 let, kdy vznikla samozvaná Luhanská lidová republika. Pouze zde a v Doněcku neobstál převrat na Majdanu v Kyjevě, který se odehrál v roce 2014. Jižní třetina oblasti je mimo kyjevskou kontrolu stejnou dobu. Od vypuknutí plnohodnotné války, kdy se do konfliktu ofenzivně zapojilo Rusko, ovládli „Luhanští“ téměř celou oblast. Zůstalo jen malé území okolo „náhradního“ hlavního města Severodoněck. Zabírá jen 3 procenta plochy oblasti, a jelikož je částečně obklíčeno bez plnohodnotného zásobování, dá se předpokládat, že Luhanská oblast bude první, která, alespoň na čas, bude úplně mimo kontrolu Kyjeva.

Doněcká oblast

Od počátku nepokojů na Ukrajině v roce 2014 byl právě v Doněcku největší odpor proti nové moci, která vzešla z převratu na Majdanu. Není se čemu divit, zde získal poslední prezident zvolený celou Ukrajinou Viktor Janukovyč 92 procent hlasů. Lidé proto nerespektovali převrat, který po dvou letech ukončil vládu jejich prezidenta. A podobně jako v případě už zmíněného Luhansku, ani tady převrat neobstál. I po zahájení útočných operací Ruska proti Ukrajině v tomto roce se Doněcká oblast stala nejtvrdším bojištěm na poli Ukrajiny. Možná proto, že je vůbec nejlidnatějším regionem, žije zde 4,2 milionu lidí. Přestože přístav Mariupol a největší města oblasti jsou mimo kontrolu Kyjeva, jednotky zakopané kolem hlavního města Doněcku jsou stále na stejném místě. Jako před 3 měsíci, jako před 6 lety. Kyjev ovládá stále 32 procent Doněcké oblasti, zde se dá předpokládat postupná ztráta dalších jejich částí, i když úplný přechod kontroly pod Doněck se v nejbližších týdnech nestane.

Dněpropetrovská oblast

Jedná se o vnitrozemský region, druhý jak v počtu obyvatel (3,2 milionu), tak po rozloze (31 923 čtverečných km). Kyjev zde ovládá téměř 100 procent území. Přesto, na jihovýchodním cípu oblasti, u města Velká Novoselka je jeho kontrola sporná. Větší ztráta území nad touto oblastí se nepředpokládá.

Záporožská oblast

Většina tohoto území (27 183 km, 1,76 milionu obyvatel) přešla pod kontrolu Rusů hned v prvních dnech války. Mimo vládu Kyjeva odešly velká města Melitopol, Berdjansk, ale i Energodar, ve kterém běží atomová elektrárna. Naopak severně položené hlavní město Záporoží společně s přilehlým raajónem kyjevská centrální vláda kontroluje. I když zde žije asi polovina obyvatel celé oblasti, je to přibližně jen 20 procent její plochy.

Chersonská oblast

Na plochu rozlehlý, avšak poměrně řídce obydlený region Ukrajiny (1,05 milionu obyvatel). Kyjev zde kontroluje pouze pár malých okrajů oblasti, dohromady asi 5 procent. Zde je ovšem frontová linie stabilní a dá se předpokládat udržení pozic.

Kirovohradská oblast

Podobný případ jako Dněpropetrovská oblast. Kyjev zde kontroluje téměř 100 procent regionu, pouze malá část území okolo města Zelenodolsk je sporná.

Nikolajevská oblast

Kyjev zde ovládá celých 93 procent území, pouze jedno větší město Sněgurovka a jemu příslušný rajón, sousedící s Chersonskou oblastí, je mimo jeho kontrolu. I zde je frontová linie stabilní a nepředpokládají se žádné změny v nejbližších týdnech.

Oděská oblast

Zde Kyjev ovládá celé území oblasti, kromě malinkého ostrova Zmeinyj (ostrov zmijí), které Rusko obsadilo výsadkáři už v prvních dnech války. Ozbrojené síly Ukrajiny se pokusily ostrov dobýt zpět už několikrát, zatím se jim to ovšem nepovedlo, navíc za cenu velkých ztrát. Je však možné, že některý z následujících pokusů vyjde. Ostrov leží asi 25 kilometrů od pobřeží Ukrajiny, je tedy Kyjevu doslova trnem v oku.

Závěrem

Celkově Kyjev kontroluje přibližně 477 tisíc čtverečních kilometrů, což je nějakých 83 procent území Ukrajiny. Pod kontrolou Ruska je něco málo přes 100 tisíc kilometrů čtverečných, tedy asi jen 17 procent území. Co se týče obyvatelstva, není to už tak jednoduché. Bude to někde kolem 20 procent ukrajinského obyvatelstva před válkou. Kolik lidí zde zůstalo dnes, je však otázkou.

Zdroje:

(1) liveuamap.com – interaktivní mapa ukrajinského bojiště
(2) wikipedia.org