Pobývala tehdy v lázních Sedmihorky, a když se procházela po okolí, cítila se tu prostě jako v ráji. Aby ne, je to romantická krajina linoucí se podél toku Jizery, najdete tu řadu úžasných skalních měst, hradů, zámků, lidové architektury, jezer, rybníků či jeskyní. Pro každého je tu něco. Tady je několik tipů.
Projít se pěšky skalními městy nebo kolem jen projet na kole, to je zážitek. Člověk jako by chtě nechtě pocítil úctu k tomu, co dokáže příroda, jaká velkolepá díla nám tu vystavuje. Nejznámější jsou Prachovské skály a Hrubá a Malá skála.
2. Maloskalsko - perla Českého ráje
Na Malé skále už v 15. století lidé vybudovali strážní, strategicky výborné místo, protože odtud bylo vidět široko daleko. V roce 1802 to tu koupil jistý podnikatel, který přímo nahoře na skále postavil tzv. Panteon, tedy památník významných osobností. Celý skalní hřeben pokrývají desítky obelisků, náhrobků a pamětních desek. Kromě výšlapu na Panteon si můžete na Malé skále (www.zlutaplovarna.cz) zařádit v lanovém centru nebo si půjčit loď a sjet kus Jizery.
Kousek od Malé skály (asi 3 km) je rozhledna Kopanina, nejsevernější rozhledna u nás, leží 657 metrů nad mořem, můžete odtud vidět Ještědský hřeben nebo třeba Jizerské hory. Vstup je volný, ale musíte si v jednom domku asi 500 metrů pod rozhlednou půjčit klíče. Pod rozhlednou je taky výletní restaurace, ale pozor, není otevřena neustále. Pondělí - středa zavřeno, čtvrtek - neděle od 12 hodin.
4. Hrad, kde se točila Jasněnka
Asi dvě hodinky pohodové pěší chůze od Malé skály je zřícenina hradu Frýdštejn. Točila se tady jedna z nejpovedenějších českých pohádek O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Frýdštejn byl založen ve 14. století, dodnes je dost zachovalý, je tu hradní věž, na jejíž vrchol můžete vystoupit, jsou tu i různé místnosti, i ta kobka, odkud Jasněnka vyhlížela Jíru, až jí přiletí na pomoc. Platí se vstupné.
Dá se tu i létat parigliding, třeba z Kozákova (www.skyfly.cz/kozakov), ale hlavně je tu ráj horolezců. Skoro každý, kdo tu bydlí, leze. Lezení je v těchto končinách nejrozšířenějším sportem. První horolezecký spolek tu byl založen už v roce 1907 jičínskými studenty, byl to i vůbec první lezecký spolek v zemi.
Lezení na píscích - pískovcových skalách- je úplně jiné než lezení na jiných materiálech. Pískovcová skála je méně odolná, písek se mnohdy drolí. Na píscích se nepoužívá tzv. magnézium, prášek na ruce proti pocení, protože to skály ničí. Ačkoliv se o tom vedou debaty, pískaře, jak se říká lezcům na pískovcích, s pytlíkem magnezia nepotkáte.
Kromě kruhů, které už ve skále jsou, se tu nesmí používat žádné kovové jištění, jen lana, smyčky a vlastní tělo. Zkrátka písky nejsou zadarmo a lézt na nich je tak trochu královská lezecká disciplína.
Kousek od Mnichova Hradiště u vesničky jménem Dneboh je přírodní unikát. Tzv. tančící les. V roce 1928 se tu nad vesnicí totiž sesunula půda, zničila 11 usedlostí a ještě dnes přesně poznáte, kde to bylo. Jsou tu totiž stromy, které od té pohromy rostou nakřivo.
Kousek od tančícího lesa je další rarita, tu už ale vytvořila lidská ruka. Drábské světničky. Jakási orlí hnízda na vrcholku pískovcových skal, byla postavena už ve 13. století. Je tu 7 skalních bloků, které spojují různé můstky a žebříky. Jsou tu i jednotlivé světničky, ve kterých žili husiti, ale i obyčejní lidé, kteří se tu chtěli skrýt před světem třeba během třicetileté války. Drábské světničky jsou zadarmo a může sem kdokoli. Na vlastní nebezpečí.
Asi 1,5 km odtud po hřebeni a tzv. Studeným průchodem (125 metrů dlouhou, i v létě ledovou soutěskou) je restaurace Na krásné vyhlídce. Vyhlídka tu je opravdu krásná, s tou hospodou už je to horší. Zahrádka v létě klidně zavřená, jídlo nepříliš chutné, záchody špinavé, zkrátka, hodil by se spíše název U promarněné šance.
8. Statky a tentokrát povedená hospoda
Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova a Boučkův statek na Malé skále jsou dvě nejvyhledávanější lidové stavby Pojizeří. Na Dlaskově statku se můžete podívat, jak tu lidé kdysi žili a hospodařili. Vstupné je pár kaček, otevřeno je přes léto každý den kromě pondělka od 9 ráno do 5 odpoledne.
Na Boučkově statku je zase stálá expozice o historii Maloskalska a galerie výtvarného umění, ale především hospoda vyhlášená v celém kraji. Jídlo je za lidové ceny, výběr tu mají obrovský a chuťové pohárky vám budou jen jen přetékat.
Trosky jsou symbolem Českého ráje. Je z nich vidět celý Český ráj jako na dlani. Byly postaveny ve 14. století a jména dostaly po dvou ženách, které tu žily. Byly to snacha a tchýně, každá žila v jedné věži, hádaly se tak, že to bylo slyšet široko daleko. Po snaše se jmenuje věž „Panna“, po tchýni druhá věž zas „Baba“. Jednoho dne obě ženské záhadně zmizely, jen meluzína prohánějící se někdy oběma věžemi prý zní jejich hlasy.
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 29