Čekáš v Indii holku? Na potrat!

Kultura versus lidská práva aneb dcera, nebo syn?
Paní Sushmě S. z Dillí táhne na čtyřicet a má dvě dcery. Manželovi to pod nátlakem příbuzných nestačí – chtějí syna. Tchýně jí neustále předhazuje méněcennost vůči ostatním matkám v rodině – všechny mají syny. Sushma nakonec otěhotněla, avšak ukázalo se, že zárodek je ženského pohlaví. Šla na potrat. Manžel trvá na tom, že musejí mít syna. Sushma nemá na výběr.

V Indii už se podle statistik z posledních deseti let rozdíl v populaci chlapců a dívek do šesti let markantně projevil. Ženy to mají v Indii vždy těžké, ať už jsou jen zárodky, manželkami, matkami či vdovami. Fenomén utrácení dívčích zárodků je jenom jedním z jevů, kterými se projevuje rodová diskriminace v Indii.

Této problematice se věnoval už i UNICEF. Podle nich mužská populace převyšuje tu ženskou až o 50 miliónů. Přičemž zbytečné potraty jsou hlavní příčinou. Obecně platí, že ve většině zemí světa připadá na 100 mužských potomků světa asi tak 103 až 105 žen. V India Today napsali, že v jejich zemi je na 100 chlapců jen 75 až 95 dívek.

Lepší utratit za potrat než za věno
Narození dcery může být katastrofou, dát do kupy její věno - to může rodinu zruinovat. I proto se tu šeptá, že je lepší zaplatit něco za potrat než pak mnohem víc za věno. Ti, kdo na přerušení nemají, jednoduše porodí a narozenou holčičku odloží.

To se stalo třeba malé Kamale z Patny. Měla to štěstí a dostala se do nové rodiny, ne vždy to ale končí takhle. Ve státě Himachalpradéšh ročně záhadně zahyne až 170 tisíc dětských batolat ženského pohlaví.

Indické potraty končí často smrtí dcery i matky
Potrat se provádí po dokončení dvanáctého týdne těhotenství, kdy je možné rozeznat pohlaví zárodku, často i v pokročilém stupni těhotenství. Jistá Shumana K. podstoupila na nátlak rodiny interupci na dražší rodinné klinice ve 23. týdnu těhotenství. Nepřežila jej.

Proč Indie odmítá ženy?
V Indii je příliš zakořeněna představa o mužském dědici, která navzdory vzdělání přetrvává. Žena se dočká uznání, jen když porodí syna. Nucená interupce zárodků děvčat se často děje i v rodinách se západním vzděláním a finančním zajištěním, kde nejde v první řadě toliko o věno. U dcery se prostě předpokládá, že ze své rodiny odejde, a proto se nevyplatí do ní nijak zvlášť investovat, a to ani ve vzdělání, ani v jídle.

V Indii od roku 1994 platí zákon o zákazu určování pohlaví zárodků a prenatálním zákrokům. Vládu na statistiky o rostoucím nepoměru mužské a ženské populace upozornily petice nevládních organizací a rozvinula se lavina událostí, reakcí a mediální kampaň.

Úřady se tedy konečně začaly o prohlubující se populační nepoměr zajímat, ač zákon vešel v platnost již téměř před deseti lety. Jenže i když už doktorům, kteří před narozením určují pohlaví a provádějí potraty, hrozí 2-7 let vězení, v praxi se nic nemění.

Indičtí doktoří potraty holčiček podporují
Hrdinou médií se stal zdravotnický úředník Baljit S. Dahiya, který začal otevřeně stíhat lékaře a poslal za mříže lékařský manželský pár, který při potratu zavinil smrt. Na druhé straně je známo, že v Dillí se i v těch nejprestižnějších klinikách veřejně dostanete otevřeně doporučení na ultrazvuk a budete na vlastní žádost posláni na interupci.

Známý gynekolog Raju Chauhaun z prestižní nemocnice Apollo mi vyprávěl, že už je úplně znechucený z toho, jak jej neustále někdo žádá o interupci na nechtěném ženském zárodku, ač je to nezákonné a neprovádí ji.

Vláda se to snaží řešit
Mnoho rodin už bylo obviněno, ale svědčit nechce nikdo. Vláda tedy uvažuje o vyplácení porodného 500 rupií v případě narození děvčátka. Tato částka se rodině uloží do banky jako základ úspor na věno. Celý problém by především vyžadoval změnu přístupu společnosti.