Kdo postavil tajemné Kounovské kamenné řady?

Záhadnou skupinu kamenů máme ale i v České republice. Ve Středočeském kraji leží Kounovské kamenné řady, které patří k nejzáhadnějším místům v České republice. Kdo je autorem těchto řad? A proč je stavěl?

Nedaleko města Rakovník leží malá obec s názvem Kounov. Nad touto obcí najdeme ve výšce 525 m n. m. náhorní plošinu s výstižným názvem Rovina. A právě zde se nacházejí Kounovské kamenné řady. Z blízké vesnice Mutějovice vede k tajemným řadám naučná stezka. Cestou, která měří asi dva kilometry, se na celkem jedenácti zastaveních dozvíte o Kounovských řadách více informací. Na první pohled vás jistě překvapí, že kameny jsou za sebou v řadě umístěny pravidelně – to jistě neudělala příroda sama. Stejný názor měl i Antonín Patejdl. Tento kounovský pedagog kamenné řady v roce 1934 našel a začal zkoumat. Řady změřil a zakreslil. Kameny nad Kounovem jsou uspořádány do čtrnácti řad, některé jsou dlouhé až 450 metrů. Na území Kounovských řad byste napočítali neuvěřitelných 2240 kamenů. Antonín Patejdl tyto kameny popsal v knize s názvem Krajem Lučanů. Také o záhadných řadách informoval Památkový úřad a archeology, výzkumy tak mohly začít.

První malé zkoumání kamenů proběhlo v roce 1936, další výzkumy byly vedeny mezi lety 1973 až 1975. Z těchto let pochází jména dvou z kamenů. Jeden z nich výzkumníci nazvali Pegas – je plný děr a připomíná tak souhvězdí. Druhý kámen se jmenuje Gibbon. Tento kámen má název podle ceny Zlatý gibbon, kterou byli badatelé odměněni v roce 1974.

Další archeologický výzkumný tým objevil nedaleko Kounovských řad terénní náznaky keltského hradiště. Soudí se tak, že blízké Kounovské kamenné řady mohly být místem keltských rituálů nebo označují staré pohřebiště. Kounovské řady a blízké keltské hradiště spolu mají určitě něco společného.

Podle další verze kamenné řady oddělovaly pozemky na panství Schwarzenbergů. Je ale málo pravděpodobné, že by někdo přesunoval kameny na tak velkou vzdálenost. Nejbližší místo, kde se nacházejí křemence, které tvoří i Kounovské řady, je přes třicet kilometrů daleko. Při oddělování pozemků by přeci dobře posloužily i jiné a dostupnější kameny.

Další skupina lidí se přiklání k teorii, že Kounovské řady jsou posvátným závodištěm. Jednotlivé řady kamenů tak od sebe oddělují dráhy závodníků.

Nejpravděpodobnější je teorie, podle které jsou Kounovské kamenné řady jakýmsi kalendářem. Podle dvou kamenů mohli naši předkové určit, kde vychází Slunce v den zimního slunovratu. Těmito kameny jsou již zmíněné balvany Pegas a Gibbon. Pomocí nich se dá i stanovit poloha Měsíce a Polárky. Obří balvan s názvem Gibbon váží neuvěřitelných šest tun. Na jeho povrchu je vyryto písmeno V. Tato vyrytá ozdoba kamene je prý velmi stará a nikdo dodnes neví, proč zde je a co vlastně značí.

Záhadné Kounovské řady přilákaly i záhadology a ufology. Pokud si uvědomíme, že se dříve na místě Kounovských řad nenacházel les, byly kameny vidět i z velké výšky, třeba ze vzduchu. Návštěvníci z vesmíru tak kamenné řady mohli pěkně vidět. Kounovské řady jsou tak podle ufologů navigací pro UFO.

Záhada Kounovských kamenných řad není dosud rozluštěna. Nezbývá něž čekat, jaké výsledky přinesou další archeologické výzkumy.