Některým lidem se tento dětský sen splnil, jiní si svou vysněnou profesi alespoň jednou vyzkoušeli. A právě na Horní tvrzi v Kestřanech nedaleko jihočeského Písku si mohli lidé vyzkoušet, jaké je to být archeologem. V červenci (konkrétně 16.–27. července) a v srpnu (11.–17. srpna) se na tomto místě totiž konala akce s názvem Archeocamp. Na této akci se sešli převážně studenti archeologie a historie, ale i lidé, které dějiny jen zajímají a jsou jejich koníčkem.
Práce archeologa rozhodně nevypadá tak, jak to předváděl Indiana Jones. Mezi základní vybavení každého archeologa totiž patří pracovní rukavice a boty, lopata, krumpáč a teprve potom přijdou na řadu malé motyčky a často i košťata. Málokdy uvidíte archeologa v terénu se štětečkem, většinou je to v případě výkopů na nějakém pohřebišti. Práce archeologů nekončí na vykopávkách, všechny nálezy musí být očištěny a dokumentovány.
A jak to vlastně vypadá v Kestřanech, kde se Archeocamp konal? Kestřanské tvrze nám velmi přiblíží třeba významný český historik August Sedláček (1843–1926), který v jedné ze svých knih píše: „Málokteré místo v Čechách může se honositi tím, což vykázati mohou Kestřany, totiž dvěma tvrzemi úplně zachovanými, které stojí podlé sebe v přímém sousedství.“ Tvrze v Kestřanech opravdu dodnes patří k nejzachovalejším gotickým tvrzím v celé České republice.
O kestřanské Horní tvrzi pocházejí zmínky už ze 13. století a o té Dolní z 15. století. Postupem času byl z Dolní tvrze udělán pivovar a Horní tvrz byla v 16. století přestavěna v goticko-renesančním stylu na hrad. Jako nejstarší část Horní tvrze je označováno tzv. purkrabství, které můžeme vidět přímo na nádvoří. O stáří této části stavby svědčí i dochované klenby a portály z období rané gotiky.
Prvním majitelem Kestřan byl pravděpodobně od roku 1315 Albert z Kestřan. V roce 1491 toto panství zakoupil Jindřich ze Švamberka. Kestřany tomuto významnému šlechtickému rodu patřily až do roku 1651, kdy panství zdědil rod Paarů. Paarové si v areálu tvrzí nechali vybudovat zámek v barokním stylu, který obklopovala krásná zahrada a prý i vinice. Paarové ale moc času v Kestřanech nepobyli, už v roce 1700 patřilo panství dalšímu významnému šlechtickému rodu, Schwarzenberkům. V roce 1924 spatřila světlo světa první pozemková reforma a vlastníkem tvrze se stal stát. Až do 80. let minulého století zde byl areál JZD, což v té době potkalo nejednu historickou památku.
V roce 2005 koupili naštěstí Horní tvrz a v roce 2007 i zámek soukromí majitelé. Od té doby se tyto historické budovy opravují. Během rekonstrukcí byly i restaurovány renesanční malby ve velkém sále tvrze. Majitelé Horní tvrze dlouhodobě spolupracují i se společností Archaia Brno o. p. s. , která zde provádí záchranné archeologické výzkumy. Některé archeologické nálezy budete moci spatřit během výstavy, kterou plánují vlastníci tvrze.
Majitelé by také rádi otevřeli v areálu expozici s názvem „Život na středověké tvrzi“ a seznámili návštěvníky s významným rodem Švamberků. Na Horní tvrzi se kromě Archeocampu konají i jiné akce, například Pohádkový hrad, Setkání milovníků památek a podzemí nebo Opékání špekáčků s kastelánem. Aktuální informace a nejbližší akce najdete na internetových stránkách Horní tvrze.
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!