Už jste byli někdy v Řitce nebo v Kozinci?

Výlety po naší vlasti jsou mnohdy zajímavější a zábavnější než válení se na pláži a koupání v moři. V Čechách i na Moravě můžeme navíc najít i města či vesnice s neobvyklými, často až úsměvnými názvy. Nejvíce neobvyklých a vtipných názvů obcí bychom našli pravděpodobně ve Středočeském kraji. V této části republiky byste jeli takřka z obce s vtipným názvem do města s pojmenováním ještě vtipnějším. A jaké kuriózní názvy mají vlastně obce v tomto kraji?

Jedna obec nedaleko Kutné Hory nese jméno Močovice. jak tento kuriózní název obce vznikl? Podle starých dokumentů dostala obec pojmenování podle jednoho německého pána jménem Motz. Toto staré německé jméno je odvozené od jména Mathias. Postupem času se jméno německého muže dostalo do názvu obce, který se během několika let změnil právě na Močovice. S močením tedy nemá pojmenování obce nic společného.

Další středočeská obec se jmenuje Řitka. Tento úsměvný název nese obec již od roku 1387, kdy bylo jméno Řitka poprvé zaznamenáno do písemných pramenů. Do té doby byla obec známá pod německým názvem Jägersdorf, což v překladu znamená Ves lovčího. Do dnešní doby se vesnice několikrát přejmenovávala, a tak se v některých dokumentech můžete dočíst o Řítce, Řidce nebo Řídké.

I název obce Polipsy je velmi neobvyklý. O původu jména této vsi vypráví místní pověst. Podle ní došlo v dávných dobách ke konfliktu mezi správci panství a obyvateli obce. Páni totiž velmi rádi a často lovili zvěř v lesích okolo vesnice, v čemž jim pomáhaly smečky psů. Psi však také škodili místním obyvatelům, kteří tak přistoupili k razantními řešení – psy bez milosti pobili. Vesnice tak v té době dostala název Pobipsy. Jméno obce se postupem času změnilo na dnešní Polipsy.

Ze jména vesnice Bahno se zase dozvíme, na jakém místě byla asi v minulosti založena. Na celém území této obce se prý totiž vyskytovala málo úrodná a velmi bahnitá půda. Název obce je tedy velmi výstižný.

Zajímavé pojmenování má i další obec ve Středočeském kraji, která nese název Kamenné zboží. Jméno dostala ves v roce 1495 kvůli místním opukovým lomům a vývozu tohoto materiálu. V současné době bychom už lomy ve vsi nenašli, na jejich místě stojí budovy.

Obyvatelé středočeského Pičína často slýchávají, že má jejich obec hanlivé pojmenování. S vulgárním slovem však nemá název obce nic společného. Původně se obec totiž jmenovala Pěčín. Toto pojmenování má prý na svědomí žena se staročeským jménem Pieka. Jak se ale z názvu Pěčín stal Pičín, to nikdo neví.

I v České republice můžeme navštívit Jerusalem. Obec pojmenovali pravděpodobně bojovníci jedné křížové výpravy podle posvátného místa v Izraeli. Obec ve Středočeském kraji je kromě svého jména známá i svými archeologickými památkami z doby halštatské a laténské.

Vtipný název má i severočeská obec Držkov. Podle staré pověsti je obec pojmenována podle kováře Držislava, kterému se přezdívalo Držek. Vesnice se pak dlouhá léta jmenovala Držekov. Z tohoto názvu pak zmizelo „e“ a obec se tak jmenuje Držkov.

Nyní se přesuneme do Plzeňského kraje, kde můžeme navštívit také několik obcí s kuriózním názvem. V této části republiky najdeme třeba obec se jménem Onen svět, která byla založena někdy kolem roku 1500 blízko sklárny, která byla v té době nepovolenou stavbou. Proto se tomuto místu začalo říkat Onen svět.

Velmi úsměvný název má vesnice Šukačka, která ale není pojmenována podle žádného vulgárního výrazu. Základ jména obce tvoří srbské slovo „šuk“, které do češtiny překládáme jako koza. Právě tato zvířata se ve velkém počtu chovala na místě dnešní obce. Název vesnice zkomolili němečtí obyvatelé, kteří zde žili před válkou. Ti obec označili jako „Schukatschen“, což je ve výslovnosti podobné českému názvu Šukačka.

V různých koutech republiky je spoustu dalších obcí s velmi originálním názvem. Třeba v Karlovarském kraji se nachází ves jménem Mokrovousy. Podle starých záznamů obec dříve obklopovalo velké množství močálů a zamokřených území, a tak se v okolí začalo říkat, že je „mokro ve vsi“. Někdo pak z tohoto slovního spojení vytvořil název Mokrovousy.

Obec Hrob leží v Ústeckém kraji. Název této obce má nejasný původ. Pravděpodobně ale obec pojmenovali kolem roku 1280 místní horníci, kteří k stříbrné rudě sestupovali hlubokým příkopem – tomu říkali právě hrob.

V Jihočeském kraji bychom našli obec s názvem Záhrobí. Historické dokumenty o původu tohoto kuriózního jména mlčí. Podle historiků se ale obec jmenuje podle starého slovanského pohřebiště, které se nacházelo nedaleko.

Obec pojmenovaná Hnojník je v Moravskoslezském kraji. Ze starých spisů se dozvíme, že dříve obec nesla název Na bahnech, což svědčilo o bahnité půdě v okolí. V těchto bahnitých podmínkách se prý dařilo houbám, mezi které patřil hnojník obecný nebo hnojník smrdutý. Tyto houby daly obci prý název.

V Olomouckém kraji jsou často terčem posměchu obyvatelé obce Čunín. Jméno dal obci zřejmě v dávných dobách majitel tehdejšího panství, kterému se říkalo Čuně nebo Čuňa.

V Královehradeckém kraji zase jednu obec nejspíš pojmenovali nějací vtipálci. Obec nese název Holohlavy a podle pověsti toto jméno dostala od mnichů, kteří putovali po kraji a prý si všimli, že zde žilo hodně lidí bez vlasů. Muži tak toto místo pojmenovali jako Holohlavy.

Ves s vtipným názvem Vepříkov najdeme na Vysočině. Původně se podle dokumentů obec jmenovala Vepřkův Dvůr, což se často zkracovalo na Vepřkov. Tento název se ale lidem špatně vyslovoval a tak si ho vylepšili na Vepříkov.

Výstižné jméno dostala obec Závist v Jihomoravském kraji. Místní obyvatelé prý často okolním vesnicím záviděli – ať už půdu nebo peníze.