MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Příprava na velkou show

Horko. Prach. Zvířata poflakující se kolem a tlupa mužů, kteří s vážnou tváří vybírají pruty. Tyto kusy ohebných větví se brzy obarví rudou lidskou krví... Asi takto začíná ten významný den poblíž etiopské řeky Omo. Osudový den pro chlapce z kmene Hamarů, kteří mají složit svou zkoušku dospělosti. Přestože právě na nich je závislá podívaná, na kterou čeká celá vesnice – mladíci působí zamyšleně a zakřiknutě. Mají pro to svůj důvod, za pár okamžiků podstoupí prověrku, která má být důkazem jejich mužnosti a síly.

Náhrdelníky jako občanský průkaz

Zatím se v centru dění spíše objevují zpívající a tančící ženy. Vlasy mají spletené do copánků (obarvené směsí hlinky, popela a másla), šaty z měkké kravské kůže a desítky kovových náramků, které jim na těle cinkají jako zvonky. Muži si však všímají především toho, co mají krásky na krku – náhrdelníky z mušlí a korálků jsou totiž takovou „občankou místních žen“ – prozrazují jejich stav, případně kolik mají dětí.

Nejvíce sexy ženy jsou bičovány

Slavnostní zkouška mužnosti však není jen adrenalinovou záležitostí, ale zároveň i námluvami. Z našeho pohledu se však tyto „milostné rituály“ odbývají v poněkud krutější formě. Zdejší krásky slovně provokují muže, aby je bičovali. Ta z nich, která má na zádech nejvíce ran, je považována za nejpůvabnější a nejoblíbenější. Proto není divu, že ženy své do krve rozedraná záda s pýchou ukazují.

Dobrovolná oběť chytrých horákyň

Existuje ale i druhý výklad, proč se ženy nechávají dobrovolně bičovat. Údajně jde o to, že svým zpěvem, voláním a hučením dávají soutěžícím najevo svou podporu. Ta je naprosto v pořádku u žen, které jsou k chlapcům pokrevně vázány. Ale vyskytují se i případy bičovaných afričanek, které se nechají zmlátit dobrovolně – ze solidarity k chlapcům. Ti jim tuto „fanouškovsku podporu“ musí podle tradice oplatit a to praktickou pomocí, kdykoliv budou „trpitelky“ v nesnázích. Jizvy na zádech žen tento závazek připomínají.

Obstát chce každý

Mezitím, co jsou ženy bičovány, obličeje chlapců jejich přátelé pomalují rituálními barvami – červené a bílé tečky připomínají leoparda, jehož sílu pro zkoušku dospělosti každý ze soutěžících potřebuje. Pokud se totiž chlapci zkouška nepovede, nebude společensky uznán za dospělého muže, tudíž nesmí se oženit, vlastnit dobytek nebo mít děti. Pro mnoho Hamarů je tento rituál životním mezníkem.

To není procházka růžovým sadem

Celá zkouška spočívá v tom, že chlapec „přeskočí“ několik krav a vykastrovaných býků, které podle tradice reprezentují ženu a děti kmene. Samozřejmě, že nejde o klasický „skok“ (i když zkouška dospělosti se jmenuje Skok přes býky). Zvířata jsou nejprve pomazána speciální směsí, aby jejich srst byla kluzká, tudíž nemohla soutěžícím umožňovat oporu. Zhruba patnáct kusů dobytka se seřadí do řady vedle sebe a každý chlapec musí po jejich hřbetech přejít. Když spadne, má ještě další pokus.

Ženich nebo „máza“

Nejprve se rituálu účastní chlapci z bohatých rodin. Každý z nich je nahý a jediné, co může mít na sobě, je náhrdelník. Pokud se chlapci podaří úspěšně složit tuto zkoušku dospělosti, je uznaný jako „sexuálně čistý“, tudíž je mu dovolen i sňatek se ženou. Někteří novopečení muži si svůj život zpečetí už tu samou noc, kdy probíhají slavnosti na počest rituálu. Místní krásky si mezi novopečenými muži vybírají svého životního partnera. Svou náklonnost projevují originálním způsobem – kopají své idoly do nohou. Muž, který se rozhodne, že se v brzké době neožení, se může stát „mazou“ – jedním ze zásadních organizátorů těchto tradičních zkoušek mužnosti. Na důkaz výsadního postavení je mu oholena hlava.

Dědictví minulosti

Přestože kmen Hamarů je velmi početný, stále častěji se stává, že mladí lidé utíkají z vesnic do měst, kde se oddávají alkoholu a nespoutanému životu. Staré tradice kmenu postupně mizí. I místní vláda uvažovala o tom, že kruté bičování žen zakáže. Tento starý rituál Hamarů je však jeden z mála pozůstatků staré kultury. Ačkoliv je z našeho pohledu krutý, byla by škoda, kdyby úplně zanikl.