MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Toto tajemné místo není sice tak slavné jako třeba Stonehenge, jedná se ale o stavbu stejného typu, o stavbu megalitickou. Až donedávna by o Kokinu věděli jen Makedonci, tuto památku ale zviditelnila NASA. Ta také zveřejnila a makedonských megalitech bližší informace, které jim rozhodně neubírají na tajuplnosti. Pojďme se podívat, jak vypadá Stonehenge po makedonsku!

Lokalita Kokino začala být více známa asi v 90. letech, kdy zde probíhaly rozsáhlé archeologické průzkumy. Během nich se kopalo i na blízkém kopci Tatik’ev kamen, kde odborníci našli něco unikátního – zvláštní trůn vytesaný do kamene. Pravěcí obyvatelé ho vytesali přímo na vrcholu kopce, jako kdyby měl snad jejich vládce mít přehled o tom, co se děje v okolí. Archeologové ale při detailnějším zkoumání  místa přišli na to, že zde pravděpodobně docházelo k rituálním obřadům, které snad měly nějakou souvislost s tehdejšími náboženskými představami. Vědci ale dosud nepřišli na to, kdo je vlastně autorem megalitické stavby Kokino.

Z výzkumů a studií z roku 2001 vyplývá, že Kokino bylo zřejmě pravěkou observatoří. Podle jedné teorie měla plnit stejný účel i stavba Stonehenge. Jako posvátný kopec uctívali snad obyvatelé a stavitelé Kokina ten s názvem Tatik’ev kamen, který dosahuje nadmořské výšky 1 013 metrů. Pokud se na tajemnou megalitickou stavbu pojedete někdy podívat, jistě nepřehlédnete i zmíněný vrch. Není totiž téměř vůbec podobný ostatním okolním kopcům a všimnete si i typicky skalnatého terénu.

Na dříve neznámém místu v Kokinu proběhlo do dnešní doby spoustu archeologických i jiných průzkumů. Díky nim nyní víme, že v Kokinu žili lidé již v době bronzové. Některé nálezy odborníci datují až do doby 1 900 před naším letopočtem. Za megality dnes míří velké množství vědců, kteří možná v budoucnu přinesou další informace o Kokinu. Kromě odborníků sem ale také zavítají zvědavci, které láká tajemné místo podobně jako třeba populární Stonehenge.

Kokino se stalo vyhledávaným místem zhruba před sedmi lety, kdy NASA informovala veřejnost o tom, co všechno se na místě našlo a zjistilo a k jakému účelu bylo budováno. NASA Kokino také umístila na seznam nejvýznamnějších starodávných staveb. Tu makedonskou megalitickou bychom našli už na čtvrtém místě, hned za Stonehenge, Angkor Vat v Kambodži nebo Abú Simbel z Egypta. Makedonská vláda se i proto rozhodla památku zapsat na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.

Megalitická stavba není moc podobná těm klasickým, třeba jako Stonehenge. V Kokinu měli stavitelé značně ulehčenou práci, protože nemuseli kameny pracně zvedat, ale pouze upravili některé kusy skal. Na první pohled se nám tedy může zdát, že vše vytvořila sama příroda. Některé detaily něm ale napovídají o zásahu lidské ruky a dávných nástrojů. Jakmile odborníci zdejší pravěkou lidskou činnost potvrdili, přijeli do Kokina pátrat astrofyzikové. Ti zde dlouhou dobu vše měřili a vypočítávali, až nakonec došli k závěru, že šlo pravděpodobně o observatoř. Naši předci zde podle výsledků dnešních vědců mohli zaznamenat zatmění Slunce i Měsíce a podle polohy Slunce provádět rituály spojené se slunovraty i rovnodenností.

V okolí Kokina najdeme i řadu přírodních zajímavostí. mezi ně patří například Dolina na kuklite (česky Údolí panenek) nebo Zkamenělá svatba. Zde můžete obdivovat krásně skalní útvary, které vykouzlila sama příroda. Některé kameny se podobají lidem a podle pověsti jsou to zkamenělé skutečné lidské bytosti. Prý tu zkameněl rovnou celý svatební průvod, na který bylo sesláno prokletí. Starý příběh tak dal jméno celému útvaru – Zkamenělá svatba.