Tajemné české menhiry

Proč je lidé vztyčovali? Jaká účel vysoké kameny plnily? Na tom se dodnes odborníci nemohou shodnout. Menhiry ba tak měly ukrývat nějakou energii, nebo byly nezbytnou součástí astronomických či rituálních obřadů. Tajemných kamenů se v Čechách tyčí asi 27. Pojďme se podívat na ty nejznámější a nejzáhadnější.

Zlomený kámen

Menhir nazvaný Zlomený kámen najdeme v Horoměřicích u Prahy. Pod jedním kamenem, o kterém nejsou v kronikách žádné záznamy, našli archeologové v roce 1928 poklad datovaný do doby bronzové. Podle některých názorů byl poklad uložen právě pod záhadným menhirem. V blízkém okolí Horoměřic ale archeologové nebyly v roce 1928 poprvé ani naposledy. Na tomto území se totiž nachází památky z období paleolitu, tedy ze starší doby kamenné. Zhruba tři kilometry od obce najdeme Únětice, které daly název celé kultuře z let 2000 až 1500 před naším letopočtem.

O samotném Zlomeném kameni pocházejí zprávy až z roku 1930. Podle historiků vztyčili menhir pravděpodobně Keltové někdy v 1. století před naším letopočtem. Kámen byl prý o několik centimetrů vyšší a opracován. Proč ale Keltové menhir vztyčili? Odpověď na tuto otázku nám možná přinesou další archeologické výzkumy, které jsou na tomto území poměrně časté.

Kamenná panna

Tento menhir se tyčí mezi středočeským městem Rakovník a osadou nazvanou Lišany. O původu kamene hovoří místní pověst. Podle ní v této oblasti žily dvě krásné mladé dívky – jedna byla hodná a laskavá, druhá však byla plná hněvu a zloby. Tyto dvě slečny si jednoho dne vyjely na svých koních cestou od Rakovníka k Lišanům. U úzké vyšlapané cestičky seděl unavený starý muž s holí v ruce. Zlá dívka dostala bláznivý nápad a chystala se starce přeskočit. Marně ji od tohoto počínání druhá dívka odrazovala, pobídnutý kůň už se chystal ke skoku. Stařec ale pronesl pár záhadných slov a zlá jezdkyně spadla z koně a na místě zkameněla. Kámen na místě stojí dodnes a podle zmíněné pověsti dostal název Kamenná panna.

Staré legendě můžeme jen těžko uvěřit. Pravděpodobnější je teorie, podle které kámen do současného tvaru opracovali dávní pohané a využívali ho k rituálům. Někteří odborníci zase tvrdí, že Kamenná panna není pozůstatkem pohanů, ale smírčím křížem, na kterém se podepsal čas a ztratil tak svůj původní tvar.

Zakletý mnich

Zakletý mnich u Drahomyšle poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V dávných dobách prý žil na v Drahomyšli mladý mnich, který se dopustil velkého hříchu. Proti pravidlům kláštera se zamiloval a chystal se se svou láskou utéci. V tom zamilované dvojici ale zabránil opat, který pár už nějaký čas tajně sledoval. Opat v poli za Drahomyšlí hříšného mnicha proklel a ten za trest a zkameněl. Jeho dívce se sice podařilo utéci, o pár let později ale byla obviněna z čarodějnictví a upálena.

Původ menhiru je samozřejmě starší než příběh ze 17. století. Kámen se na území obce tyčil údajně již v období před naším letopočtem. Menhir přesahující výšku dvou metrů vyzařuje prý magickou moc. Tu potvrzuje i fakt, že některé pokusy o odstranění kamene byly neúspěšné. Kámen je zkrátka nezničitelný a nechce opustit své místo.

Zkamenělý sluha

Další menhir stojí přímo v hlavním městě, v pražské části Dolní Chabry. Kámen zde byl vztyčen už před několika tisíci lety, kdy byla na místě dnešního města louka. Pověst mluví o zkamenělém muži, podle odborníků však kámen plnil rituální účel v období pravěku. Z této doby pocházejí i archeologické nálezy nástrojů vyrobených ze stejného materiálu jako menhir, tedy z buližníku. Někdy v 80. letech minulého století byl v blízkosti Zkamenělého sluhy objeven další menhir. Náhoda, nebo dva kameny vztyčili naši předci záměrně?

Kamenný pastýř

Nedaleko obce Klobouky u Slaného v okrese Kladno můžete vidět 315 milionů let starý kámen. Jak dlouho však tento 3,4 metru vysoký menhir u Klobouk stojí, to je záhadou. Odborníci i veřejnost se o něj začali zajímat na konci 19. století, kdy se o něm také rozšířila legenda. Kamenný pastýř prý putuje ke kostelu v nedaleké vsi. Jeden krok kamene se dá srovnat zhruba s velikostí špendlíkové hlavičky. Ve chvíli, kdy se pastýř dotkne kostelních vrat, nastane konec světa. Zatím to ale vypadá, že se nemusíme ničeho bát.

Podle pověsti je kámen zkamenělý pastýř, podle odborníků ho uctívali lidé již před šesti tisíci lety. Archeologové se domnívají, že menhir sloužil při oslavách plodnosti a Matky Země. Alespoň tvar kamene tento účel naznačuje.