Civilizace, které záhadně zmizely ze světa

Proč ale spousta vyspělých civilizací zmizela takřka ze dne na den? Jaká záhada se skrývá za zánikem dávných civilizací?

Minojská civilizace

Určitě jste někdy slyšeli o bájném Minotaurovi, o stvoření, které bylo napůl člověkem a napůl býkem. Toto monstrum je spjato právě s minojskou civilizací, která dostala svůj název zřejmě podle krále Minoa. Minojci obývali území dnešního Řecka a ostrov Kréta. Právě na tomto ostrově objevil v roce 1990 britský archeolog Arthur Evans (1851–1941) zbytky přepychového paláce v Knossu, který měl nechat postavit král Minos jako bludiště pro Minotaura.

O původu minojské civilizace toho moc nevíme, stejně jako o jejím zániku. Podle historiků a archeologů vznikla minojská civilizace na Krétě někdy v letech 2700 až 1450 před naším letopočtem. Kulturního a hospodářského vrcholu dosáhli Minojci v letech 2000 až 1600 před naším letopočtem. Z archeologických nálezů je patrné, že tato vyspělá civilizace měla vliv na celé Středomoří a vojensky ho ovládala. Minojský jazyk a písmo se dodnes nikomu nepodařilo rozluštit. Při archeologických vykopávkách nebyly nalezeny žádné hradby, což bylo možná příčinou zániku civilizace.

Konec minojské civilizace přišel asi v roce 1627 před naším letopočtem. Tehdy se na ostrově Théra probudila k životu stejnojmenná sopka. Ohromná exploze na sebe nenechala dlouho čekat. Výbuch byl tak silný, že vyvolal v širokém okolí zemětřesení a následně i ničivé vlny tsunami. Několik metrů vysoké vlny zničily pobřeží Kréty a tedy i minojskou civilizaci. Velké škody způsobilo tsunami také v celém Středomoří.

Zánik vyspělé civilizace mohla mít tedy na svědomí přírodní katastrofa, existuje však i další teorie o jejím zmizení ze světa. Minojskou civilizaci mohli prý někdy v roce 1450 před naším letopočtem zničit Achátové, kteří dále rozšiřovali mykénskou kulturu.

Harappská kultura

Harappská kultura vznikla zhruba v druhé polovině 4. tisíciletí před naším letopočtem na území dnešní Indie a Pákistánu. Největšího rozmachu se harappská kultura dočkala v roce 2600 před naším letopočtem. Nositelé této kultury jsou opředeni záhadami. Nikdo dodnes neví, jakou mluvili řečí nebo jaké písmo používali. Archeologové však nalezli zbytky harappských měst, jako byla třeba Harappa nebo Mohendžodaro. Města to byla vyspělá, měla vybudovanou síť podzemní kanalizace a každý dům měl vlastní zdroj vody a splachovací záchod. Místní obyvatelé byli dobrými zemědělci a dokázali vyrobit bavlněné látky.

Zánik harappské kultury je dodnes tajemstvím. Podle jedné teorie začala kultura v roce 1900 před naším letopočtem upadat v důsledku klimatických změn, které se objevily krátce po snížení hladiny řeky Indus, tedy hlavního zdroje vody. Další teorie hovoří o nájezdech indoevropských kmenů, které nositele harappské kultury zkrátka vytlačily.

Mykénská kultura

Mykénská kultura se kolem roku 2000 před naším letopočtem rozšířila na Peloponéském poloostrově. Zhruba v roce 1650 před naším letopočtem založili Mykéňané (také se jim říká Achájci) opevněné a vyspělé město Mykény. Ruiny tohoto města objevil dne 6. prosince 1876 německý amatérský archeolog Heinrich Schliemann (1822–1890). Na území starověkých Mykén odkryl také Schliemann se svým týmem pět šachtových hrobů s bohatou výbavou: zlatými šperky, luxusními zbraněmi a zlacenými a stříbrnými poháry. Jedna hrobka patřila zřejmě králi Agamemnonovi. O něm psal řecký básník Homér jako o hrdinovi, který vedl Řeky během tažení na Troju.

Nositelé mykénské kultury vyráběli přepychové šperky a luxusní zbraně. Většina starověkých řeckých mýtů má původ právě v mykénské kultuře. I přes svou vyspělost mykénská kultura zanikla. Pád říše měl zřejmě na svědomí kmen Dórů, který Achájce vytlačil z poloostrova. Stejně tak mohla kultura zaniknout kvůli konfliktu mezi vládnoucí třídou a rolníky nebo ji mohla zničit přírodní katastrofa.

Olmékové

Kdo byli Olmékové? To nikdo přesně neví. Svou kulturu začal tajuplný kmen šířit asi roku 1400 před naším letopočtem na území dnešního Mexika. Olmékům dali jméno Aztékové a překládá se jako „Lidé ze země kaučuku“. Do dnešních dob se dochovaly důkazy o rituálních obřadech a kanibalismu Olméků. Pro kmen jsou dále typické velké, do kamene vytesané hlavy, tedy jakési sochy, které váží až 40 tun. Olmékové stavěli také první pyramidy. Proč tedy tak vyspělá civilizace zanikla?

Někdy mezi léty 400 až 350 před naším letopočtem se velmi snížil počet obyvatel civilizace Olméků. Zřejmě to souviselo s tím, že se změnily přírodní podmínky a velké množství lidí se už nebylo schopno uživit. Podle jiné teorie zničil města Olméků výbuch sopky. I přesto na území obývaném Olméky žilo pár lidí až do 19. století.

Nabatejci

I v případě Nabatejců si odborníci lámou hlavu, odkud do oblasti Sýrie, Jordánska a Arabského poloostrova přišli. První písemné zmínky o nich pocházejí z doby 7. století před naším letopočtem. Byl to prý kmen, který přepadával obchodní karavany. Teprve později začali sami obchodovat s kořením a zlatem. V 1. století před naším letopočtem dosáhli Nabatejci svého kulturního a hospodářského vrcholu. V této době také začali budovat skalní města, do dnešní doby se dochovalo třeba město Petra. Kolem ní měli Nabatejci vybudovány zavlažovací kanály, do kterých tekla dešťová voda.

Až do roku 106 našeho letopočtu si žili Nabatejci dobře a jejich kultura byla velmi vyspělá. Ve zmíněném roce ale císař Traján připojil jejich říši k říši Římské. Město Petra postupně upadalo a chudlo, až v něm žili jenom osamocení beduíni až do roku 1812, kdy Petru objevil cestovatel Johann Ludwig Burckhardt (1784–1817).