Posedlost ďáblem, trans nebo vysoce nakažlivá nemoc zvaná taneční mor připravila o život desítky lidí

Jen se tak protančit ke smrti

Přesně tak to vypadalo v létě začátkem roku 1518 ve francouzském Štrasburku, kde divokému tanci podléhá žena, která bez ustání tančí několik dní, aniž by si odpočinula. Poté, co zemře, přenáší se zvláštní trans i na další občany města, jakoby šlo o vysoce nakažlivou nemoc. Ulicemi města tančí stovky lidí, některé z nich padají mrtví vysílením nebo umírají na infarkt. Při tanci či transu ze sebe tanečníci strhávají šaty, vykřikují oplzlá hesla a v mnoha případech i souloží.

Způsobila taneční mor taneční droga?

Podobné jednání však nebylo zaznamenáno pouze ve Štrasburku. Mohou se jím pochlubit i další evropská města, například německý Erfurt. Obecně byl tento jev pozorován v městech na západě Německa a severovýchodě Francie. Dodnes se však neví, co jej způsobilo. Možná šlo opravdu o nakažlivou nemoc, možná jen lidé trýznění nepřízní osudu potřebovali vypustit přemíru stresu, který se v nich nahromadil. To je také nejčastěji prosazovaná teorie. Jedna z dalších opírající se spíše o řadu pověr, které v té době mezi lidmi kolovaly, říká, že šlo o důsledek hněvu svatého Víta, který, pokud je vyprovokován, sešle na zemi trest v podobě nutkavého tance. Spekuluje se však také o účinku drog podobných dnešním LSD či otravu námelem, který mohli lidé zkonzumovat společně s obilím.

Obstojí teorie o vysoké míře stresu a pokusu o únik z reality?

Vzhledem k tomu, že taneční události ve Štrasburku předcházelo dlouhodobé období plné nakažlivých nemocí jako moru, lepry a dalších, které zahubily velkou část obyvatelstva, domnívají se někteří historici, že k davové psychóze stačilo opravdu málo. Otázkou ale zůstává, jak je možné, že vysílení lidé, kteří neměli přístup ke kvalitnímu jídlu, dokázali protančit celé dny a také proč kvůli tanci dobrovolně umírali.