MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Sovětský svaz získal v dobývání vesmíru spoustu prvenství. První umělá družice země Sputnik 1, první živí tvorové na orbitě a jejich návrat (psi Bělka a Strelka), první člověk ve vesmíru Jurij Gagarin, první žena v kosmu Valentina Těreškovová, první výstup do volného prostoru Alexeje Leonova. To jsou velmi známé věci. Ovšem druhý v pořadí kosmonaut German Titov příliš známý není, přitom jeho let byl o mnoho zajímavější, než ten Gagarinův.

17 oběhů země

Když vrcholil výběr prvního kosmonauta, který měl vzlétnout v dubnu 1961, výběr těch nejlepších se nejprve zúžil na 6 a poté na dva – Jurije Gagarina a Germana Titova. Oba byli nejlepší a snášeli nejlépe simulace extrémních podmínek při letu. Nakonec byl při jejich shodné připravenosti vybrán Gagarin díky své veselé a přátelské povaze. A tak zůstal Titov jen jako náhradník. Dočkal se však o pár měsíců později. Gagarinův slavný let představoval pouze jeden oběh Země a trval 1 hodinu a 48 minut. Pro Titova byl připraven o mnoho delší a zajímavější let. Oběhl celkem sedmnáctkrát naši planetu, celkem strávil ve vesmíru 25 hodin a 18 minut. Poprvé tak na palubě kosmické lodi člověk spal, jedl, filmoval a dokonce i zvracel. Vyzkoušel si také ruční řízení kosmické lodi. Přistání bylo automatické, těsně před dosažením zemského povrchu se kosmonaut katapultoval. Mnoho nechybělo a přistál by na jedoucí vlak.

Tichý a klidný člověk

German Stěpanovič Titov se narodil v Altajském kraji na jižní Sibiři. Rodina sice za války tvrdě pracovala, ale díky ohromné vzdálenosti od fronty jim tyto události nepřinesly nejtěžší ztráty, tedy vlastní životy. Po dosažení dospělosti se Titov stal armádním letcem a od této činnosti zbýval jen krůček k životní dráze kosmonauta.

Mnozí se shodují, že byl nevětší dříč a dokonce i nejlépe připraven. Sám Gagarin o něm později napsal:

„Při cestě ke kosmické lodi na první start jsem trochu nedobrovolně pozoroval svého náhradníka, obdivoval rysy jeho obličeje, jeho vysoké čelo a husté hnědé vlasy. Byl trénovaný stejně jako já a asi je i schopnější. Možná nebyl poslán na první let proto, že pro něj mají připraven ten druhý, o mnoho složitější, který bude nesmírně těžké zvládnout.“

Měl pravdu, čtyři měsíce po něm se Titov dočkal. Ale slávu získal Gagarin, doslova se stal celosvětovou hvězdou. Sám Titov se k výběru později ve svých pamětech vrátil:

„Chtěl jsem být první. Ale zvolili správně. Jura se ukázal být člověkem, kterého každý miluje. Uměl mluvit řečí pionýrů, dělníků, vědců, rolníků, prostě všech. Mě milovat nelze.“

Na rozdíl od Gagarina, který tragicky zahynul při cvičném letu stíhačkou, jej však čekal zajímavý život v kosmickém výzkumu. Věnoval se mu až do své smrti na infarkt v 65 letech. Zanechal po sobě dvě dcery, Taťánu a Galinu.

Zdroje:

(1) Kniha Cesta do kosmu – autor J. Gagarin, 1961

(2) Speciální výtisk Gagarin a ti druzí – Martin Valeš, 2021