MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Komplex koncentračních táborů

Když se řekne druhá světová válka a koncentrační tábory, drtivá většina lidí si vybaví Osvětim a Březinku, případně také terezínské ghetto a dále také vypálené Lidice. Co však do naší mysli nepřistane, je komplex koncentračních táborů Mauthausen. A je to škoda, protože i toto nechvalně známé místo má svou scénu v našich dějinách.

Mauthausen, který v období druhé světové války sídlil v okolí stejnojmenné vesnice a vesnice Gusen v Horních Rakousích, patří k největším táborům nacistického Německa. Jeho výstavba vypukla už v roce 1938 a jeho původní účel bylo sloužit jako vězení. Postupně se z něj stal pracovní tábor pro politické vězně, a nakonec se sem sváželi také homosexuálové, Romové nebo spojenečtí zajatci.

Atentát na Heydricha

Toto místo se však pro Čechy stalo noční můrou po atentátu na Heydricha. Nemusel ani podlehnout zraněním v nemocnici a už se na Čechy a Slováky pohlíželo jinak. Situace se značně vyhrotila a za následnou smrt zastupujícího říšského protektora nezaplatili jen ti, kteří se přímo podíleli na atentátu, včetně jejich rodin. Do Mauthausenu byli odvlečeni a zde následně popraveni i jiní čeští vězni.

Jiní však začali stavět zeď, které se dnes říká Zeď nářků nebo také Česká zeď. Pracovali se prakticky neustále, vězni nosili těžké kvádry žuly do velkého kopce po takzvaných Schodech smrti. Těch bylo rovných 186 a staly se tak stejným rizikem, jako samotná výstavba oné zdi. A pro řadu lidí se nejen výstava zdi, ale také právě schody staly osudnými.

Za všech podmínek

Stavba České zdi, která byla vězňům nařízena, probíhala prakticky neustále, a to za všech podmínek, dokonce i v zimě za neúprosného sněžení. Zeď se posléze stala tím prvním místem, která byla po deportaci vězňů navštívena. Po celé její délce byli vězni podrobeni výslechu, a kdo lhal či odpověděl špatně, byl předmětem mučení. I proto byly do zdi nainstalovány kruhy, na kterých se vězni trestali.

Zdroj:

https://www.dotyk.cz/magazin/ceska-zed-mauthausen-20300106.html