MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Obyvatelstvo státu Texas, jednoho z 50 federálních subjektů Spojených států amerických, se neustále rozrůstá a nejen tím stoupá jeho celkový význam na ekonomice USA. Počet obyvatel letos překročil 30,5 milionu a za poslední 3 roky se tak o 1,4 milionu zvýšil. To má vliv i na stoupající důležitost v americkém volebním systému, kde při posledním prezidentském klání v roce 2020 získal Texas navíc dva volitele (celé USA mají 538 takzvaných volitelů, každý stát podle počtu obyvatel má poměrnou část) oproti předchozím volbám. Texas je baštou demokracie, zastoupenou Republikánskou stranou.  Naopak bašta liberální demokracie, Kalifornie, ztratila za poslední 3 roky asi 600 tisíc obyvatel a jednoho volitele. Růst nebo pokles obyvatel vždy naznačuje, jak se v daném regionu žije. Pokles samozřejmě signalizuje, že lidem se tam už nežije dobře a naopak. A skutečně, do Texasu se stěhuje v dnešní době mnoho svobodomyslných lidí, kteří nechtějí regulace podnikání, nezajímá je LGBT, pozitivní diskriminace menšin, agresivní nálepkování lidí s jiným názorem a podobně. V Texasu se podniká i žije bez větších problémů.

Trocha historie

Texas má dramatickou historii, která se táhne až do doby před příchodem Evropanů. Oblast byla osídlena především indiánskými kmeny, jako byli Kiowa, Komanči, Karankawa a Apačové.

V roce 1519 přistál španělský objevitel Alonso Álvarez de Pineda na pobřeží Texasu a zahájil španělskou kolonizaci. Během této doby bylo založeno několik osad a křesťanská mise. V roce 1821 získalo Mexiko nezávislost a Texas se stal součástí Mexické říše.

Vlivem rostoucího počtu amerických přistěhovalců ve 20. letech 19. století vzrůstalo v Texasu napětí mezi Mexikem a osadníky. To vyústilo v roce 1835 v Texaskou revoluci, během které byla vyhlášena nezávislost Texasu. Vydržela však jen asi 10 let, do roku 1845. Mocný soused měl na toto území zálusk.

Anexe Texasu Spojenými státy americkými

Událost byla jedním z nejkontroverznějších okamžiků v dějinách USA. Tato násilná expanze se odehrála v roce 1845, kdy Spojené státy prostřednictvím svého předsedy Jamese K. Polka jednostranně anektovaly Republiku Texas. Tato akce vyvolala ostrou kritiku ze strany Mexika, které stále považovalo Texas za součást svého území, nebo alespoň spřátelený region.

Anexe Texasu byla jedním z hlavních faktorů, které přispěly k vypuknutí Mexicko-americké války v roce 1846. Mexiko odmítalo přijmout anexi Texasu, což vedlo k napětí mezi oběma zeměmi. Netýkalo se to však jen tohoto regionu, vláda USA kladla požadavky na území Kalifornie a Nového Mexika, patřící jižnímu sousedovi. Toto napětí nakonec vyvrcholilo válečným konfliktem mezi USA a Mexikem, který trval až do roku 1848.

Odborníci se dodnes hádají o legitimitě této anexe. Zatímco Spojené státy tvrdí, že Texas měl právo rozhodnout o své nezávislosti a následné anexi, Mexiko považuje tuto akci za porušení mezinárodního práva. Výsledkem byla pro něj ztráta rozsáhlého území a vznik nového státu na americkém jihu. Následkem války ovšem Mexiko ztratilo nejen Texas, ale i více než polovinu svého dalšího území, které muselo po prohrané válce odevzdat USA.

Anexe Texasu Spojenými státy je tedy jedním z mnoha historických příkladů násilné expanze mocných států na úkor slabších sousedů. I přes kontroverzi okolo této události zůstává anexe Texasu důležitým milníkem v dějinách Spojených států a Mexika, který dodnes ovlivňuje jejich vzájemné vztahy.

Míří dnes Texas k další nezávislosti?

Pnutí mezi svobodomyslným Texasem a jemu podobnými státy na straně jedné, a Kalifornií a dalšími liberálně-demokratickými státy na straně druhé se v čase prohlubuje. Poslední události však nabraly spád. Texas má dlouhodobě problémy s nelegální migrací, jelikož leží na hranici s Mexikem, z jehož území proudí mnoho lidí na území státu. O hranici se má starat federální vláda, která to však příliš nedělá. A tak vzal republikánský guvernér Abbott situaci do svých rukou, za pomoci texaské národní gardy (něco jako státní armáda) vyhnal federální vojáky a od té doby si hranici Texas střeží sám. Dokonce i několik dalších republikánských států poslalo na hlídání problematických oblastí posily. Prezident USA Biden sice dal texaskému guvernérovi ultimátum, že hranici má okamžitě vyklidit, ale po jeho vypršení se nestalo nic.

O tom, že Texas by se opravdu mohl osamostatnit, svědčí i to, že v dohodě o anexi z roku 1845 je jasně napsáno, že pokud bude chtít, opustit USA může. Prezidentská kandidátka za republikány Nikky Haleyová v nedávném rozhovoru sice vyjádřila pochyby o směrování Texasu k samostatnosti, ale pokud se stát tak rozhodne, nemělo by se mu v tom bránit. Už tedy fakt, že se o tom ve vysokých kruzích v USA mluví, znamená i reálnou možnost takového vývoje. Co by USA ztratily, kdyby je Texas opustil? Opravdu mnoho. Ropná naleziště, deset procent svého obyvatelstva, centrum pro řízení kosmických letů v Houstonu, spoustu klíčových podniků s mezinárodním dosahem. Proto jej asi dobrovolně odejít nenechají. Mnozí politologové mluví i o tom, že slábnoucí USA by ztrátou Texasu přišly definitivně o pozici nejsilnější světové mocnosti. Dá se to přirovnat odchodu Velké Británie z Evropské Unie. Jak to ovšem s Texasem dopadne, si budeme muset ještě počkat.

Zdroje:

(1) https://www.studycountry.com/wiki/how-is-texas-different-from-other-states

(2) https://www.foxnews.com/politics/nikki-haley-says-texas-can-secede-from-the-united-states-thats-their-decision-to-make

(3) https://en.wikipedia.org/wiki/Texas