MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Blacula (1972) – William Crain

Hnutí blaxploitation je obvykle spojováno s nepříliš kvalitními akčními filmy z prostředí velkoměst, které jsou plné násilí, nahoty a extravagance. Během sedmdesátých let však vznikla i řada hororů. Příkladem je snímek Blacula (1972) Williama Craina.

Černošská úprava románu Brama Stokera není sama o sobě špatná, zvlášť když se titulní role ujal – v té době populární – divadelní herec William Marshall. Ten si vyžádal řadu úprav a svého hrdinu pojal skutečně profesionálně. To se bohužel nedá říct o ostatních postavách, a tak snímek působí spíše jako fraška, v níž kolem tragického hrdiny poskakují směšné ‚figurky‘. Podivný název je jen pomyslnou třešničkou na dortu.

Svalnatý Santa Claus (1996) – John Murlowski

Zatímco předchozí snímek se mohl pochlubit alespoň hvězdou v hlavní roli, na filmu Svalnatý Santa Claus (Santa with Muscles, 1996) Johna Murlowského se pozitiva hledají mnohem hůř. Děj se odehrává v kalifornském městečku Sanville, které plánuje zničit jistý proradný Ebner Frost. Zastavit ho může – v předvánočním čase – snad už jen Santa Claus. A to se také stane. Svatý Mikuláš však vypadá úplně jinak, než jak ho známe, je totiž samý sval. Závěrem snad lze dodat jen to, že role ‚Santy svalovce‘ se zhostil Hulk Hogan.

Hele vole, kde mám káru? (2000) – Danny Leiner

Rozporuplný snímek Dannyho Leinera Hele vole, kde mám káru? (Dude, Where's My Car?, 2000) je horkým kandidátem na film s nejhorším názvem. To však zdaleka není jeho největší problém. Příliš povedený není ani scénář tohoto příběhu o dvou nejlepších přátelích, kteří napravují škody po „večírku roku“; poněkud nešťastně se jeví i obsazení komediálních herců Ashtona Kutchera, Seanna Williama Scotta, Jennifer Garnerové a Marly Sokoloffové. Zkrátka průměrný počin.

Muži, co zírají na kozy (2009) – Grant Heslov

Název filmu Granta Heslova Muži, co zírají na kozy (The Men Who Stare at Goats, 2009), natočeného na motivy knihy Jona Ronsona, vykouzlí potutelný úsměv na tváři každého diváka. Jakkoli je název na první pohled trochu infantilní, svůj cíl – upoutat divákovu pozornost – zdařile splňuje.

Hrdinou příběhu je novinář Bob Wilton, který ve snaze zapomenout na rozpadlé manželství shání opravdového sólokapra. Při svém hledání potkává agenta speciální jednotky Lyna Cassadyho, který mu poví o existenci vojenské jednotky, využívající v boji síly lidského mozku.

Phffft! (1954) – Mark Robson

Navzdory krkolomnému názvu je americký snímek Phffft! (1954) Marka Robsona jednou z oněch klasických nadčasových komedií z padesátých let, na které se můžeme dívat stále znovu. Judy Hollidayová a Jack Lemmon zde ztvární manželský pár, který po osmi letech trpkého soužití došel k závěru, že jediným východiskem je rozvod. Když se však partneři rozvedou, zjistí, že měli mnohem více společného, než si připouštěli.

Název filmu Phffft! vychází z novinového sloupku Waltera Winchella z padesátých let. Když se některé ze známých osobností rozešly, Winchell to popisoval jako „phffft“.