MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Potkáme-li dnes na ulici ženu zakrývající si vlasy závojem, takzvaným hidžábem, ihned ji dokážeme zařadit k muslimské komunitě. Avšak například ženy v Íránu před islámskou revolucí chodily oblečené velmi podobně jako evropské ženy, a proti zákonu, který jim striktně nařizoval chodit na veřejnosti zahalené, ostře protestovaly. Svědčí o tom fotografie pořízené z teheránských ulici, na kterých je zachytila Hengameh Golestan, dokumentaristka a později i válečná fotografka.

Ztracená svoboda íránských žen 

Celý proces souvisí s dovršením tzv. Íránské islámské revoluce, které vedla k pádu monarchistického režimu šáha Muhammada Rezy Pahlavího. Jeho snahy o světské a liberální reformy zahrnující mimo jiné i přiznání volebního práva ženám v roce 1963 tak byly zastaveny a moci se chopil šítský duchovní Rúholláh Chomejní. Ten se stal v podstatě neomezeným vládcem nové Islámské republiky, ve které tvrdě nastolil politický i sociální systém založený na islámském náboženském právu Šaría. To, jak známo, kromě odmítání západní kultury, zásadně omezuje také práva žen a v případě přestupku proti nařízeným pravidlům je tvrdě trestá.

Šátek jako nucený symbol podřízenosti

Hidžáb, muslimský šátek zakrývající vlasy krk a poprsí, musí ženy v současné době nosit v Saudské Arábii, Afgánistánu a Íráku. Pokud by se objevily na veřejnosti odhalené, hrozí jim tresty od náboženské policie, která přísně hlídá a kontroluje nošení hidžábů. Není proto divu, že když toto nařízení mělo vyjít v platnost, vzbouřily se íránské ženy a vyšly do ulic Teheránu protestovat a vyjádřit své rozhořčení i nesouhlas s potlačováním svých práv. 

Pokojné protesty, které neměl nikdo spatřit

V té době zachycovala Hengameh Golestan každodenní běžný život v teheránských ulicích, a proto jejímu objektivu nemohlo uniknout 100 000 protestujících žen. Její fotografie zachycují atmosféru posledního dne, kdy íránské ženy mohly opustit své domovy bez závojů či šátků. Protesty žen projevujících nesouhlas s novým režimem však byly krvavě potlačeny a jejich osobní svobody přísně omezeny. Fotografie pořízené v 60. a 70. letech zobrazující ženy v běžném oblečení byly spáleny a ani fotografie Hengameh Golestanové nikdy nebyly v íránských novinách publikovány. Hengameh Golestanová žije od roku 1984 v Londýně a díky jejímu odkazu může zbytek světa nahlédnout pod pokličku tohoto smutného dne, který je dnes připomínán jako „poslední den bez závoje žen v Íránu“.