Uvěřitelný Hulk. Zelené monstrum se vrací

Ovšem přesně tohle je nový Hulk. Je to pokračování prvního filmu, které se ovšem tváří, že ten první film byl o něčem úplně jiném.

Ale jelikož si z prvního filmu pamatujete už jenom to, že tam byl nějaký chlápek a měnil se v něco velkého a zeleného, je to celkem jedno. Důležité je, že vás znovu neobtěžují opakovaným popisováním legendy zrodu a všechno důležité shrnou během úvodních titulků. A může se jít rovnou do akce.

Hra na schovávanou
Na začátku zastihujeme Bruce Bannera (to je ten člověk, co se v „jedničce“ měnil v to velké a zelené), jak se skrývá kdesi v Brazílii, v chudinské čtvrti, která vypadá spíš jako skládka kovošrotu. Pracuje v továrně na nápoje, kde – jako jediný běloch – je samozřejmě ze všech nejinteligentnější a nejuznávanější.

Prostě si žije celkem v pohodě a už to skoro vypadá, že bude mít i úspěch u žen, když dojde k nehodě, o jeho pobytu se dozví armáda a hon může pokračovat.

Začátek vypadá spíš bourneovsky – cizokrajné prostředí, prchající hrdina... spíš thriller než superhrdinský biják. Na to, až se poprvé objeví zelený svalouš, si budete muset chvíli počkat.

A ještě další chvíli potrvá, než ho uvidíte pořádně. Což je dobře, protože přítmí svědčí Hulkovi nejlíp. I když vypadá docela fajn, tak na vás (zvlášť ke konci) některé blízké záběry na obličej halekají „počítačová animace!“ tak silně, až vám zaléhá v uších.

Akce a reakce
První akční scéna vás zarazí do sedadel, připne vám pásy a ujistí vás, že začne zběsilá jízda. Načež se film zastaví.

Od chvíle, kdy hrdina zmizí z Brazílie, tak hrdina jen tak chodí, občas potká nějakou tu starou lásku, občas kámoše, prostě si tak nějak vegetí a nic se neděje. A navíc v podstatně méně zajímavém prostředí než brazilské skládkoměsto.

Jak umí režisér Louis Leterrier perfektně akční scény a napětí, tak ve všem ostatním jen nenápadně vykukuje kdesi za průměrem. Romantičtější nebo psychologičtější scény jsou z větší části dělané tak, že hraje romantická hudba. Je to v podstatě anti-Iron Man. Ten nefungoval v akci, ale šlapalo mu to ve všech ostatních scénách.

Tady, pokud Hulk nedemoluje tanky, je to uzívaný ploužák. Možná i proto, že Hulkovi chybí Iron Manův nadhled a hraje to hodně navážno.

Zelený a vzteklý
Navážno je braný i Hulk. Vypadá mnohem temněji, žilnatěji, zuřivěji a děsivěji. Jeho předchůdce je ve srovnání s ním jako medvídek koala. Nový Hulk je nezkrotná běsnící síla a v mnohém připomíná King Konga – dokonce je tam i podobná romantická scéna (ale ta je i v komiksu, takže to není plagiát).

I když je akce parádní, tak scénář rozhodně není dílem génia. Servíruje vám v podstatě to samé, co druhý Superman. Hrdina se chce zbavit své síly... a ve chvíli, kdy se mu to povede, tak zjistí, že jí bude zatraceně potřebovat. Pořádného protivníka dostane teprve na konci, při závěrečném souboji – do té doby na něj většinu času střílejí vojáci z kulometů, což vůbec nezabírá, ale oni si toho během hodiny a půl dlouhého filmu nevšimnou.

V kůži monstra
V rámci akce „charakterní herci hrají komiksové postavy“ si hlavní roli vyzobnul Ed Norton... a i když není špatný, tak to není výkon hodný tesání do kamene. Víc by do téhle role seděl někdo trochu omlácenější, strhanější. Takhle Nortona s přehledem válcuje nejen Tim Roth coby jeho protivník (a to se na plátně zrovna moc neohřeje), ale dokonce i Robert Downey jr. (který se filmem jen mihne).

O ostatních už můžu říct jen to, že William Hurt maskovaný za Paula Newmana vypadá správně vojensky a ikonicky a Liv Tylerová je osobitá asi jako plátkový salám.

Nový film o hrdinovi, který vyvrací heslo, že zelená je dobrá pro oči, je rozhodně pořádným hulkovským skokem vzhůru po výtvarně zajímavé, ale smrtelně nudné verzi Ang Leeho. Není to ambiciózní biják, je to naprosto klasická, ale většinu času zábavná superhrdinská mlátička. S tolika otevřenými vrátky do dalších dílů, že z toho divák chytne průvan.

Hodnocení: 7/10