Maximální bolest s Maxem Paynem

To, co z ní filmaři udělali, připomíná cirkusového lva. Z dálky a trailerů působí jako divoké zvíře – ovšem zblízka, ve filmovém sále, vidíte, jak je vypelichaný a bezzubý.

Noir jako vyšitý
První dojem – paráda. Stylové a atmosférické záběry, které připomínají Sin City v barvě, tanec vloček, osamělý hrdina, ponuré město, prostě noir v kostce.

Ovšem pak přijdou první varovné signály: hrdina sbalí dívku, která se svlékne a nic není vidět... a vzápětí je brutálně zabita a stále není nic vidět - ani kapka krve. Dokonce ani pořádně nevidíte mrtvolu. Recenzentský instinkt začíná bzučet: krvavá herní akce byla překopána do verze přístupné i kojencům. A bude hůř.

...a zase se nic neděje
Když jsem v závěrečných titulcích viděl mazlivé záběry na střelné zbraně, málem jsem se rozesmál. V titulcích je totiž víc zbraní než v celém filmu. Ano, v Maxi Paynovi se skoro vůbec nestřílí! A aby to bylo ještě depresivnější, tak tu projdete všechna herní prostředí – a ve většině z nich se vůbec nic nestane! To už skoro zavání sadismem.

Hrdina se ocitne v nemocnici, vám se vybaví, jak se to tu ve hře pěkně masilo, zapřete se do sedačky v očekávání masakru... a nic. Max Payne z nemocnice odejde.

Dobře, nic se neděje, teď míří na překladiště, tak tam se to pořádně rozjede. Zase nic. A tak to jde skoro celý film, zklamání následuje zklamání, aby se vás ve finále snažili uchlácholit asi desetiminutovou chudokrevnou akcičkou.

Působí to asi tak, jako by natočili film podle GTA a celý film chodil hrdina pěšky, aby nakonec konečně sedl do auta... a jen popojel metr a přeparkoval.

Čekání a zase čekání
Max Payne je marné čekání na chvíli, kdy se rozjede pořádná a nelítostná akce. Nečekají vás žádné pořádné přestřelky, žádné krvavé halucinace. Dokonce i scéna s vyvražděním rodiny se obejde bez krve a násilí.

Naštve to o to víc, že jak Mark Wahlberg (Max Payne), tak Mila Kunis (Mona Sax) vypadají ve svých rolích docela dobře – a ve filmu najdete i pár opravdu pěkných záběrů, scén a vizuálních nápadů.

Režisér John Moore, který natočil zábavný válečný biják Za nepřátelskou linií a celkem snesitelný Let Fénixe, předvedl už na remaku Satan přichází, že mu napětí a hrůza mu moc nejdou. Dokáže vytvářet parádní obrazy, ale nedokáže s nimi hýbat. Nedokáže ani přenášet emoce či strhnout diváky akcí.

Klišé na klišé
On mu nohy podráží i sám scénář. Zatímco hra popisuje drsný příběh člověka, který se noří čím dál hlouběji do šílenství, tak film z vyzobnul jen pátrání po vrahovi manželky (pokud vraha neodhadnete hned, jak se objeví na plátně, tak jste v životě neviděli nic dospělejšího než Boba a Bobka) a zbytek zaplnil pomocí klišé.

Navíc se v příběhu objevuje spousta zbytečných postav a scén. Tedy, zbytečné nejsou - jsou tam proto, aby všichni mohli plkat a nemusela tam být žádná akce.

Kdyby aspoň byly ty dialogy nějak zajímavé, kdyby nebyly všechny postavy okopírované z těch nejhorších béček, kdyby měl děj aspoň trochu originality nebo logiky, tak by se to ještě dalo. Ale takhle je to to nejhorší z obou světů. Navíc bez pořádného finále.

Pokud už má hrdina nějakého tvrdšího protivníka, tak mu ho někdo zastřelí, aby se nemusel namáhat (a to ve filmu není jen jednou) – a místo deprese a pekla, které hrdinovi ve hře dýchá na záda, jsou tu kecy o andělech.

Smrt herního hrdiny
Jediný klad toho všeho je, že autoři původní hry mají inspiraci pro třetí díl Maxe Paynea. Bude o tom, jak se Max vydá do Hollywoodu, aby pěkně zpomaleně postřílel všechny ty (cenzurováno), kteří mu z jeho hry udělali zábavu pro malé a blbé děti.

P.S.: Když počkáte, tak po závěrečných titulcích si tvůrci zadělali na dvojku. Panebože, jen to ne...

Max Payne, USA 2008, režie: John Moore, hrají: Mark Wahlberg, Mila Kunis…

Hodnocení: 5/10
V kinech od: 30. listopadu 2008

Podívejte se na trailer: