Galové, kteří se nesklonili pod útlakem celého římského světa. Tyhle dva Francouze zná celý svět a je mu úplně jedno, že na samém prvopočátku tu šlo o politiku. Asterix a Obelix se vzchopili a celých padesát let ukazují světu, co je to francouzský humor.
Nebo skoro padesát let, protože vysoko loženou laťku se dá jen stěží držet nad hlavou takovou dobu. Ti dva chlapíci sice nestárnou, ale jejich tvůrci ano. Jeden z nich, René Goscinny dokonce zemřel ve stejném roce jako Elvis (1977). A to už je pekelně dlouho. Albert Uderzo, kreslíř, ale dál tlačí kárku se dvěma neporazitelnými Galy dál a poměrně dlouho se mu to dokonce dařilo důstojně.
Trošku předražené blahopřání
Poslední pokusy už jsou ale ze všeho nejvíce smutné a nikdo nemá to srdce říci starému pánovi, že by si neměl kazit jméno a čtenářům chuť (já žít ve Francii, tak tohle asi také nepíšu). Nechutná je i česká cena, která se tentokrát vyšplhala už na 149 Kč. A to čtenáři ani nedostanou ucelený příběh a pokud patří mezi ty, kteří nemají načtena všechna dobrodružství, budou si jen ťukat na čelo a říkat si po obelixovsku: „Ti Galové jsou ale blázni!“
Co vás ve zlaté knize čeká? Všechno a všichni. Každý musí popřát sveřepým Galům všechno nejlepší. Všichni se budou snažit vymyslet, jak je uctít. Budou se malovat obrazy podle slavných předloh, najdete tu módní přehlídku, na které vystoupí Obelix v šatech pro všechna dějinná a módní období, nebude chybět ani leták antické cestovní kanceláře, který vytvořil ještě nebožtík Goscinny v půli roku 1966 (ano, recyklování je správné) pro jakýsi časopis.
Páté hezky přes deváté
Pak se tu mihnou nejrůznější přátelé i nepřátelé, aby přicházeli s nápady na dárky, ženitbu a další, ještě mnohem horší věci… Zkrátka a dobře všichni se pod taktovkou Alberta Uderza snaží co nejlépe naplnit svou povinnost. Bohužel z toho celého sálá, že se jedná právě jen o tu povinnost. Zábava a rozverné špičkování, které asi byly hlavním cílem, se jaksi nekonají, a to ani přes salvy kresleného smíchu.
Závěr recenze by měl být ale smířlivý, protože je jen málo komiksových kreslířů, na jejichž dílech by vyrostlo tolik výrostků a během jejichž čtení by se tolik lidí dozvědělo, že existovalo něco takového jako antika a nejspíš žil kdosi jménem Julek César. Komu čest, tomu čest, klobouk dolů a klidně osmačtyřicet dalších pořekadel za každý Asterixův rok. Zaslouží si je. Přesto ale nezbývá než doufat, že to tímhle skončí a neporazitelní Galové neporazí sami sebe tím, že už se tak nějak nebudou dát číst.
René Goscinny, Albert Uderzo: Asterix XXXIV: Narozeniny Asterixe a Obelixe - Zlatá kniha, vydal Egmont ČR, překlad Michal Lázňovský, 56 str., brož., 149 Kč
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 32