MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Takže vycházejme z toho, že jste dostali kopačky od někoho, koho jste milovali. Logicky jste z toho na cucky. Nedovedete si představit, jak přežijete následující minutu, další hodiny, nedejbůh celé dny. Jakkoliv se zdá, že je všemu konec, vylížete se z toho a zapomenete.

Tímhle si za prvé prošli téměř všichni. A všichni přežili. A za druhé, máte tady průvodce přežití života po rozchodu od americké expertky na řeč těla, sex a vztahy Tracey Cox.

Co nejdřív po kopačkách zatelefonujte někomu, kdo je vám hodně blízký, a požádejte ho, aby za vámi přišel. Než dorazí, zavolejte dalším přátelům nebo rodině, hlavně neodkládejte telefon z ruky až do doby, než bude zmiňovaný první přítel na telefonu stát vedle vás.

Potom můžete spustit stavidla svého žalu, plačte, jak jen to jde, vyplakat se, to pomáhá. Křičte, nadávejte, vzlykejte, politujte se, zkrátka ze sebe dostaňte všechny emoce, co jich jen uvnitř máte. Potom mluvte. Proberte celý ten nešťastný vztah od začátku až do konce. Analyzujte, dokud budete mít sílu nebo váš kamarád či kamarádka neusnou.

Pokud s vámi nemohou zůstat, snažte se držet pohromadě. Alespoň tu první noc. Ta bývá strašlivá, je důležité nestrávit ji o samotě. Nejspíš se propláčete až do spánku, ale i to potřebujete. Nejhorší porozchodová chvíle je totiž druhý den ráno po probuzení.

Dojde vám, co se stalo, že jste sami, jak je vám strašně, jak bývalou či bývalého nenávidíte nebo naopak milujete.

Úkol strašidelného dne číslo dvě je jasný - musíme přežít, i když jsme sami, protože jsme dostali kopačky. Tohle nám neustále bude znít v hlavě, ale s tím se zatím nedá nic dělat. Zase se musíte stejně jako ten první den obklopit lidmi, kteří vás mají rádi. I kdybyste měli jít s nimi třeba na návštěvu jejich dědečka v domově důchodců, buďte s nimi.

Proč nebýt sám či sama? Protože budete neustále bojovat s nepřekonatelnou chutí svému ex napsat smsku, mail, dopis nebo telegram. Ale to nesmíte. Pokud by váš vztah mohl někdo zkusit řešit či lepit, nejste to vy, ale je to váš ex.

V týdnu se to nějak dá přežít, ale víkendy jsou vražedné. Takže zvedněte telefon a nepokládejte ho, dokud nebudete mít program na každou volnou víkendovou vteřinu, ve dne v noci musíte mít co dělat. Řekněte přátelům po pravdě, co se stalo, když vám budou chtít pomoci, nechte je, ať to zkusí.

A jeden důležitý krok: pokud chcete ex dostat z hlavy, musíte se zbavit všech předmětů s ním spojených. CD, DVD, dopisy, starý zubní kartáček, jeho fotky, to všechno vám musí z očí. Strčte to do tašky, jednou to z té skříně na půdě budete moci snést dolů.

Jeho emaily si schovejte, ale neotvírejte je. Smsky smažte. Nesledujte na ICQ, jestli je online. Nechoďte nikam, kde byste ho mohli potkat. Zkrátka: kontakt s ex je zakázán!!! Proč? Protože váš oblíbený song ani čtení jeho milostných dopisů vám ho nevrátí. Čím dřív uvěříte tomu, že je dobře, že už je pryč (i kdyby to nebyla pravda), tím lépe pro vás.

Když se donutíte ho už nechtít, jste vítěz, když za ním budete běhat, když mu budete psát, bude vítěz on.

Udělejte si jarní úklid (třeba i zimní, podzimní nebo letní, to je fuk), nejen doma, ale i ve své hlavě. Pokud vám udělá dobře něco doma změnit, udělejte to, vyměňte koberec, kupte si novou vázu, kupte si novou postel, cokoli vás napadne. Každá pozitivní změna je dobrá.

S úklidem ve své hlavě to můžete udělat stejně. Přemýšlet nad sebou jako nad úžasnou bytostí, kterou si ex nezasloužil, je taky fajn změna, ne? Uvědomte si, že kdyby ex byl tak dokonalý, byl by s vámi a nedával by vám přeci kopačky!

Vezměte si list papíru a na levou stranu si za pomoci svých přátel vypište všechno, co je na vás skvělé. Napravo zas napište všechny vady vašeho ex. Pak si ten papír nalepte na zrcadlo v koupelně, ať ho máte každý den před očima. K tomu si vždycky připomeňte, že je to pryč, že ex se už nevrátí, ale vy to přežijete, vždyť přeci máte tolik skvělých vlastností.

Už byste měli být celkem v pohodě, je čas přestříhnout s ex i pupeční šňůru. Poproste přátele, ať už se o něm nebaví, nepřemýšlejte už nad ním, neposlouchejte řeči o tom, že ex se k vám třeba vrátí. Možná vám tím někdo chce pomoci, ale tohle vám rozhodně nepomůže.

Je čas podívat se pravdě do očí, ptejte se přátel, co si myslí o vašem vztahu s ex. Byla to vaše chyba? Máte tendenci hledat si špatné partnery? Co bylo špatně? Berete, co přijde, protože se bojíte být sami? Nechte přátele, ať jsou k vám třebas i brutálně upřímní, nekritizujte je, ale poslouchejte, co vám o vás řeknou. Mohou mít v mnohém pravdu.

Kdybyste přeci jen měli potřebu nějak se s ex spojit a říct mu něco, napište dopis. Ale než ho odešlete, počkejte dva týdny. Možná se vám rozleží v hlavě a nakonec ho přepíšete nebo vůbec neodešlete. Možná vám dojde, že vlastně není o čem psát.

Teď už by vám mělo být jasné, že není cesty zpátky, že i kdyby se ex chtěl vrátit, už si nikdy nebudete jistí, zda to není z lítosti nebo zda vás opět neopustí. Už jste trochu nemocní z toho, jak váš vztah neustále pitváte. Měli byste s tím přestat a začít normálně žít. Přátelé už toho měli dost a neměli by se už o vás bát.

Už jste připraveni na to strávit noci o samotě, už by vám mělo být relativně lépe. Ne skvěle, ale dobře. Sice vám je smutno a neustále vás napadá, co teď asi dělá… Ale už to pro vás není tak důležité.

Co je teď nejdůležitější? Nehledat rychlou záplatu na nepovedený vztah. Jen se nebojte ještě chvilku mít vedle sebe studené místo v posteli. Dejte si na čas a až to přijde, tak to přijde.

Netlačte na pilu. Ten správný čas poznáte podle toho, že už si vážně budete jistí tím, že víte, proč a na čem minulý vztah ztroskotal, že si už budete schopni dávat pozor, aby se to nestalo znova. Mějte oči otevřené, teď už nebudete chránit jen sebe, ale možná i novou lásku, nový vztah. Protože jestli kopačky někdy někomu přinesly něco dobrého, pak to bylo poučení, že život jde dál a milovat je krásné.