Šaty dělají člověka – i skvělý sex

Ženy prý vzrušuje, když má muž zakrytou horní polovinu těla, když má na sobě tričko, nejlépe černé. Když o tom tak přemýšlím, košile by to asi nevytrhla, ta už příliš zavání kanceláří. Muž v triku, oblečený neoblečený, zřejmě asociuje násilí, rychlé dobytí pevnosti, zkrátka sílu, mužnost a pokoření. A taky trochu nebezpečí… Černá trička na mužné hrudi jsou i mým fetišem. Dalším jsou pánské polobotky. Černé a dokonale vyleštěné. A moc dobře vím, jak jsem právě k této posedlosti přišla – je spojena se setkáním s jedním mužem, kdysi, kdesi… Od té doby mě černé polobotky doslova a do písmene vzrušují…

Z toho usuzuju, že ženy se fetišistkami nerodí, ale postupem doby stávají. Stačí k tomu posedlost mužem – a fetišismus je na světě. Protože u ženy je všechno, co je spojené se sexem a milováním, tak nějak složitější. Takže fetišismus je vlastně spojený se vzpomínkami a sociací na někoho, koho jsme měli, ale už nemáme, nebo na muže, kterého jsme chtěli – a nakonec jsme byly rády, že si můžeme představovat aspoň jeho polobotky. To muži to mají jednodušší. Stačí nějaká ta krajka – a fetiš je na světě! Ukažte chlapovi podvazky a krajkové punčochy a od té chvíle je bude vyžadovat vždycky. Nakonec si na nich vypěstuje závislost.

A to, že muži milují dámské prádlo, není žádným tajemstvím. I když někdy svoji lásku (k prádlu, ne k nám, že nám) dovedou až do krajnosti. Kdysi dávno jsem vydolovala z kapsy saka jednoho potenciálního nápadníka dámské kalhotky. Nicméně jsem se ovládla a tvářila se, že se vlastně vůbec nic nestalo. Když jsme postoupili o kousek dál, vzal mě k sobě do bytu. K sexu došlo ještě v předsíni a pak mne požádal o moje kalhotky. Proč ne, řekla jsem si, tušíc, že je to jeho oblíbený fetiš. Tím ale náš vztah skončil. Protože když jsem se za pár minut probojovala až do ložnice, nestačila jsem zírat, z dámských kalhotek měl postavenou hotovou pyramidu! Sice nevím, jestli měl tolik milenek, nebo jestli jim je kradl opakovaně, ale stačilo mi to.

Fetišismus se nevyhnul ani slavným postavám, F. M. Dostojevskij miloval střevíčky svých dam a francouzský spisovatel Rétif de la Bretonne šel ještě dál – od své milenky vyžadoval, aby při souloži klepala svojí botkou do taktu. A když nebyla po ruce žena, do některého střevíčku ze své sbírky onanoval.