Ach, ta fantazie!

Příkladem je nejstarší ze všech lidských činností - sex. Přestože bychom se mohli něžně milovat na hedvábných poduškách, provoněnými drahými parfémy, často si vybereme přesný opak: temnotu, násilí a dokonce nám nevadí ani pouta na rukou či provaz omotaný kolem celého těla. Možná že někdo tenhle druh erotických hrátek považuje za poněkud zvrhlý - ale stará známá pravda praví, že vše, co se líbí oběma, je v sexu povoleno.

Když o tom tak přemýšlím, tak mě napadá, že na sexu je hezká jedna věc: mnohokrát vše, co jsme zažili či zažíváme, vzniká intuitivně. Přemýšlela jsem snad o konkrétním pojmenování toho, co se právě děje, když mě před lety poprvé spoutával partner koženým páskem? Nebo když jsem ho já přivázala konopným provázkem k rezavé trubce kdesi ve sklepení domu na Starém Městě? Honilo se mi hlavou slovo bondáž, když jsem se zatajeným dechem sledovala scénu ve filmu Základní instinkt, ve které Sharon Stone přivazovala Michaela Douglase hedvábnými šátky ke sloupkům postele? Kdepak! Ale jedno vím jistě - tenhle druh sexuálních hrátek mě vzrušoval vždy a všude. Dospělo to tak daleko, že mám období, kdy se dívám mužům na přezku pásku (černého), vykukující zpod saka (černého) a vidím – i cítím – jak ten pásek rozepínám…

Každý z nás si někdy představoval nějakou tu sexuální, jak bych to nazvala, nezbednost anebo zrealizoval intuitivně něco, o čem by prohlásil, že by ho nikdy nenapadlo. Na sexu je úžasné to, že je spontánní, že vyburcuje všechny naše smysly a v neposlední řadě i pudy, o kterých netušíme, že je ještě máme. Není to skvělé?

Ach ta fantazie...