Takové hrátky pochopitelně nebyly pro každého, chudáci otroci si museli vytrpět své. Tento stav se ale začal rapidně měnit po nástupu křesťanství. Zvlášť poté, co se předměstí Říma Vatikán stalo sídlem papežů i baštou katolické církve, pro kterou bylo – a stále je – milostné spojení mezi mužem a ženou (za jiným než reprodukčním účelem) nepřijatelné. Tvrzení, že lidé jsou hříšné nádoby, neboť byli zplozeni v chtíči, dovedlo učence Svatého Augustina k tomu, aby z ní vytvořil učení o dědičném provinění v podobě sexu. Tato na hlavu postavená teorie, negující přirozené biologické potřeby člověka, se odrážela po staletí zejména v myšlení venkovanů.
V některých oblastech se to dosud příliš nezměnilo. Není to zas tak dlouho, co platil v zemi zákaz rozvodů, či interrupcí, sexuální svoboda se změnila v opravdový náboženský fanatismus. Rozdíly mezi městem a vesnicí jsou patrné i dnes. Sicilané si třeba bedlivě hlídají poctivost svých dcer, pokud by byly načapány s milencem, asi by netekla jen panenská krev.
Zlí jazykové tvrdí, že zaostalí vesničané přístupem k sexu kazí statistiku frekvence pohlavních styků, v níž se Italové s dvěma koity týdně umístili ve spodních patrech tabulky. To na druhou stranu vyvrací průzkum jedné italské rozhlasové stanice, která oslovila přes dva tisíce mladých párů. Z něho vyplynulo, že dnešní generace na nějaká boží přikázání ohledně sexuální zdrženlivosti opravdu z vysoka kašle. Žijí si podle svého, touží po svobodě a zejména experimentech. Úkolem sexuologů ve zmíněném „plebiscitu“ totiž bylo zjistit, na jakých místech mládež nejraději souloží. Výsledek svou neobvyklostí překvapil i je.
Každý čtvrtý Ital totiž dává přednost milování na zapnuté automatické pračce ve fázi ždímání, každý pátý to má rád v garáži, zaparkovaném autě, či ve sprše. Do první desítky se dostala ale i spousta dalších neobvyklých míst. Například byly jmenovány schody v domě, šatny v tělocvičně nebo dokonce čekárna u zubaře, kterou uvedlo více než 7 % dotázaných! Naopak zcela obligátní místo – postel – úplně propadlo, asi pro svou všednost.
I když to možná zas tak překvapivé zjištění není, fantazii se prostě meze nekladou a Italové ji mají a vždy měli dostatek. Vždyť jedním z největších svůdníků v historii byl proslulý proutník Giacomo Casanova.
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!