MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Vědci několik let sledovali zvířata ve volné přírodě a zjistili, že zvířata podávají mnohdy až překvapivé sportovní výkony. Rekordmany z olympijských her by snadno překonal v běhu gepard, ale i třeba obyčejný zajíc. Takový pavouk zase vyniká ve skoku.

Mezi velmi prestižní atletické disciplíny patří jistě sprint na 100 metrů. V této disciplíně vynikl Jamajčan jménem Usain Bolt, který je se svým časem 9, 58 vteřiny držitelem světového rekordu. Usaina Bolta by však snadno v běhu překonal gepard, který je nejrychlejším suchozemským zvířetem na světě. Rychlý běh geparda vás asi nepřekvapí. Rekordmana Bolta by však hravě předběhl i takový zajíc! Ten sto metrů uběhne za pouhých pět vteřin. Rychlý běh je pro zajíce velmi důležitý. Potřebuje totiž v přírodě utéct před predátory, kteří by ho jinak měli na jídelníčku.

O pouhé tři vteřiny rychlejší než Bolt by byl v běhu na sto metrů kočkodan husarský.

Lidé však většinou překonají zvířata v běhu na delší vzdálenosti. Oproti zvířatům máme totiž, my lidé, velkou výhodu. Máme vzpřímené držení těla a navíc se potíme a potem se ochlazujeme a bráníme tak přehřátí těla. Běh na delší vzdálenosti proto zvládáme lépe než zvířata ve volné přírodě. Takový maratón běží člověk přibližně dvě hodiny. Jenom pro srovnání: Vidloroh americký dokáže běžet klidně několik kilometrů rychlostí 65 kilometrů v hodině. Kdyby tedy touto rychlostí zaběhl maratón, neběžel by ho ani hodinu.

Vrcholoví sportovci dokáží skočit do výšky více než dva a půl metru a téměř devět metrů do dálky. Lidé soutěžící v disciplínách jako je skok do výšky a do dálky mohou jenom závidět třeba takovým klokanům, žábám nebo i lučním koníkům jejich dlouhé a svalnaté nohy. Některá zvířata jsou pro tyto disciplíny zkrátka lépe tělesně stavěni.

Ovšem i ta zvířata, která nevypadají na první pohled jako výborní skokani, nás překvapují svými výkony. Taková komba ušatá se dokáže od země odrazit takovým způsobem, že její nohy fungují podobně jako pružina. Toto malé noční zvířátko tak dokáže do výšky vyskočit až 2,25 metru. Sice tato výška není moc velké číslo, ale uvědomme si výšku samotného zvířete. Pokud bychom kombu přirovnali k člověku, musel by člověk přeskočit dva patrové autobusy postavené na sobě, aby zvíře překonal.

Pavouci skákaví zase dokáží vyskočit do výšky, která více než třikrát převyšuje jejich velikost těla. Jak to dokáží? Díky hydraulickému tlaku fungují pavoukovy nohy podobně jako písty, které se vymrští. Takovým způsobem útočí na svou oběť.

Chvostoskoci nedorůstají velikosti více než půl milimetru. Do vzduchu však dokáží vyskočit až 15 centimetrů. Aby jeho výkon překonal člověk, musel by přeskočit Eiffelovu věž v Paříži.

Zlatou medaili ve skoku by v živočišné říši získaly nejspíš blechy. Ty dokáží přeskočit vzdálenost, která je až 200 krát větší než jejich vlastní tělo.

Zvířata vynikají také v hodu do dálky. Během pozorování šimpanzů v Senegalu bylo zjištěno, že si tato zvířata vyrábějí jakési dřevěné harpuny, kterými pak hází podobně, jako sportovci s oštěpem.

Ke kladivářům můžeme zase přirovnat pavouky skupiny bolasových. Mezi ně patří rod Mastophora, Cladomelea a Crotgarius. Ti po své oběti hází lepkavou kuličku na vlákně, podobným způsobem, jakým hází kladivář na olympiádě. Vlákno však nikdy nepustí, po něm se dostanou k usmrcené kořisti.