MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Vítěze znalo Česko těsně před třiadvacátou hodinou, když moderátor Leoš Mareš oznámil napjatému publiku, že ve vyrovnaném souboji, ve kterém rozhodoval snad každý poslaný hlas, se nakonec více lidí přidalo na stranu sympatického řidiče. Zonyga pak dostal od generálního ředitele Novy Petra Dvořáka miliónový šek a publikum oběma finalistům tleskalo vestoje.

Ale zpět na začátek. Oba finalisté zazpívali ve svůj velký večer tři písničky, jejich show byla proložena vystoupeními nejrůznějších hostů. Jako první z nich se představil porotce Petr Janda se svým legendárním Olympikem.

Ten si po písničce vyzkoušel, jaké to je být v kůži soutěžících. Gábina Osvaldová na něj byla tvrdá, ale samozřejmě, že v žertu. Použila totiž přesně slova, kterými Janda kritizoval její koně. "Něco tam hapruje, ty kroky byly moc malý...," uvedla a Ondřej Soukup ji v podobném duchu doplnil: "Kapela je poměrně dobrá, ale měla by větší úspěch, kdyby vyměnila zpěváka."

Pak už zpívali soutěžící svou první píseň. Měli zazpívat jeden song dle vlastního výběru, druhý podle výběru diváků soutěže, kteří hlasovali na internetu a třetí měl být některý z těch, které už soutěžící ve finále jednou zpívali.

Krucinál, kdy už Ruml zkazí?

Ruml začal písničkou, kterou mu vybrali diváci, tedy "Grace Kelly" od Miky. A byla to vážně zábava. Písnička byla intonačně pořádně složitá, Ondřej zpíval hluboko i vysoko jako kastrát, obojí ale skvěle.

"Refrén je intonační cvičení v obrovském rozsahu, klobouk dolů, zazpíval jsi to skvěle," uvedl Soukup a Janda uznal, že Ruml si určitě zaslouží být ve finále spíše než jeho favorizovaní All X. Osvaldová si jen s úsměvem posteskla: "Krucinál, kdy už něco ten Ruml zkazí?"

Jiří Zonyga zazpíval nejprve píseň dle vlastního výběru - "Morituri te salutant" od Karla Kryla. Zazpíval ji čistě a jednoduše. Svým podáním nadchl i porotce. „Krásné,“ zdržel se dalších komentářů Janda a Soukup přidal: „Podal jsi to tak, jak tahle písnička vyžaduje, bez zbytečných ozdob.“

Zazpívalo tu i pět andělů

V neděli byl Mezinárodní den dětí, a tak dalšími hosty byly právě ony. Zazpívala tu vokální skupina "5angels". Pět asi tak desetiletých lolitek, které už mají co se týče zpěvu leccos za sebou. Byly pozvány například i na předávání cen MTV.

Osobně nejsem příznivcem takovýchhle kapel a „andílci“ mě přesvědčili, že u tohoto názoru i nadále setrvám. Nebylo to úplně nejhorší, ale copak nelze psát těm holčičkám aspoň texty trochu více na jejich 10leté tělo? No, nechme toho…

Ruml nemá žádnou pokoru! 

Druhá písnička Ondry Rumla byla "Stokrát chválím čas" od Karla Gotta, tu už jsme jednou slyšeli. Stejně jako když zpíval poprvé, i tentokrát se Ondra sám doprovodil na piano. Zazpíval to pohodově, bez problémů, skvěle se pohyboval po pódiu, tenhle kluk už je v šoubyznysu jako doma.

Během těch týdnů s X Factorem získal Ruml ohromnou lehkost. Je až neuvěřitelné, jak se za tu dobu jeho sebevědomí na pódiu proměnilo. Nyní je jednoznačným suverénem, který zvládne prakticky jakýkoliv úkol, který před něj předložíte. Toho si všiml i Ondřej Soukup: „Tvé sebevědomí teď a před prvním finálovým večerem, to je nesouměřitelné.“

"Já ztratil falzet už dávno, ty ho máš, mně se na tobě líbí, že to zpíváš levou zadní, ty nemáš žádnou pokoru, abys jako lidem manifestoval, jaká je to hrozná dřina, ty ne, ty to fakt umíš," složil Ondrovi poklonu Janda.

Zhruba v půlce pořadu moderátor Leoš Mareš prozradil divákům, jak zatím vypadá hlasování a bylo to opravdu hodně na těsno. Jeden finalista měl totiž 50,4 % hlasů a druhý 49,6 %. Který z nich zrovna vedl, to Mareš samozřejmě neoznámil. Ale bitva se začala pořádně přiostřovat, Zonyga a jeho motorová pila v hrdle nasadil Metalliku.

Na té si ale dle mého v nižších a baladičtějších polohách trochu vylámal zuby. "Nothing else matters" je pořádně tvrdý oříšek a Jirka postrádal Ondřejovu sebejistotu, chvílemi mu to ujíždělo při intonaci. Soukup: "Ty zpíváš, ale je to řev o život." Porota sice jeho výkon ocenila, mě to ale jako nejlepší výkon nepřipadalo.

Před poslední písní se objevil zajímavý host. Milan Sulej. Jeden ze soutěžících, který neprošel castingovými koly. Ale X Factor mu nakonec stejně otevřel dveře do světa hudby, kterými toužil projít. Když při castinzích v oblečku a s kufříkem jako pojišťovák začal zpívat operu, nikoho by nejspíš nenapadlo, že na něj čeká angažmá v benátské opeře. Ale stalo se.

V neděli během velkého finále zazpíval operní árii Nessun dorma od Lucinino. Tu, kterou proslavil hlas slavného Luciana Pavarottiho. Na Luciana Milan tedy rozhodně neměl, ale na samouka to bylo dost slušné.

A znovu hlavní hrdinové

Pak už si zas za mikrofon stoupli Ruml a Zonyga. Ruml dal na závěr "Someody to Love" v mercuryovském stylu. A dal to parádně. I můj názor naprosto shrnul Petr Janda. „Říkal jsem si během této písně, jestli bude další X Factor, tak jestli nevypadáte takhle jako Ruml a nezpíváte jako on, neotravujete porotu a nehlaste se do soutěže," prohlásil.

Zonyga si na konec zazpíval "Husličky" a znovu předvedl, že dokáže zazpívat i bez chrapláku, s citem a že i on dokáže rozněžnit publikum. Byl to fantastický výkon a z mého pohledu to nejlepší, co ve finále Jirka předvedl.

Na závěr si ještě celá finálová dvanáctka vystřihla šampiónskou píseň "We are the Champions" od Queenů a bylo rozhodnuto. Diváci měli před sebou závěrečnou rekapitulaci a rozhodování, který z interpretů si zaslouží mega a nahrávací smlouvu k tomu. Jejich rozhodnutí už znáte.

„Já mám teď možná milión, ale to neznamená, že mě Ondra v další kariéře nepokoří a těch miliónů nevydělá desetkrát tolik,“ složil svému soupeři poklonu Zonyga v samotném závěru a poděkoval rodině i blízkým a dalším lidem okolo soutěže.