Moč je šťáva života. Nevěříte?

Lidé svou vlastní moč jako lék používají odnepaměti. Tak třeba staří koňáci moc dobře znali fintu, jak dát rychle do pořádku poraněnou koňskou nohu. Jednoduše nohu ovázali obvazy nebo omotali hadrem a ten pak prolévali močí. Koňskou nebo lidskou, to už bylo celkem jedno.

Nateklá či jinak poraněná noha se velmi rychle uzdravila, nezanítila se a takový lék byl zadarmo a vždy po ruce.

Zdá se vám to nechutné? Možná, ale moč prostě nejspíš vážně pomáhá. Podobně se odjakživa občas léčili i lidé. Na bolavý krk se například doporučovalo dávat plenu namočenou v moči. Dcery sedláků si zase před nedělní cestou do kostela chodily omývat ruce v koňské moči, aby je měly obzvlášť jemné.

První písemné zprávy o léčbě močí jsou staré 5 tisíc let. V Indii mnozí svatí muži popíjejí moč coby léčebný elixír dodnes, tedy už tisíce let. Takže jim to asi nijak zvlášť neškodí, spíše naopak.

V čem je moč léčivá

Čerstvá moč hubí plísně, bakterie i viry. Odborně se jí říká "urina", léčbě močí se tedy říká "urinoterapie". Moč v nás většinou vyvolává odpor, je považována za nečistou, za odpadní stoku těla. Není to prý však nic jiného než naše vlastní, přefiltrovaná krev.

Přes kůži údajně může urina ovlivnit celý organismus. Celkově očistí tělo, doplní minerály a stopové prvky, léčí také chřipky, bolesti zubů, alergie, astma, pohlavní choroby, ale kupodivu i takovou rakovinu nebo zlomeniny kostí. Tedy její uživatelé to alespoň tvrdí... Už i u nás se používá při léčbě kožních onemocnění.

„Věřte tomu nebo ne, mně na akné nikdy nic nepomohlo. Před měsícem mi kamarádka, která měla stejný problém, poradila používat na akné vlastní moč. Jí to poradil nějaký léčitel. Nanáším moč na jednotlivá ložiska dvakrát denně a zabírá to," radí si dívky například v internetových fórech.

Masírování i ústní podávání?

U nás je hlavní propagátorkou této léčebné metody doktorka Vilma Partyková. Kniha, kterou o této léčebné metodě napsala, vyvolala vlnu nevole.

Doporučuje v ní jak masírování obyčejnou nebo odpařenou močí, tak i ústní podávání moči, zejména při těžkých onkologických chorobách ve stadiu, kdy již klasická medicína nemůže nabídnout další úspěšnou léčbu. Vedle pití, masáží a obkladů doporučuje autorka i klystýry, nálevy moče do uší a nosu k čištění mozku i kapání do očí.

Urinoterapie vypadá opravdu jako dost nechutná záležitost, ale v mnoha zemích ji berou vážně jako doktorka Partyková. Třeba v Mexiku a Japonsku je urinoterapie součástí studia na lékařských fakultách. V Koreji je zase řada klinik s urinoterapeutickou léčbou. Používají tam moč při léčbě takových onemocnění, jako je AIDS nebo SARS.

A věřte nevěřte, pořádají se už i "světové močové kongresy". První byl v roce 1996. Na zatím poslední se sjeli lékaři a zdravotní sestry ze 43 zemí světa. Význam urinoterapie stále roste.