MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Tahle „babka“ je k sežrání. Ve svém věku stále podává obdivuhodné výkony a stále je schopna porážet o mnoho let mladší soupeřky. Doma už má devět olympijských medailí, Peking budou její páté olympijské hry. A chcete znát čas, kterým se kvalifikovala do Pekingu na stovku volným stylem? Je o 2,47 sekundy rychlejší než její výkon starý dvacet let!

První světový rekord na padesátce ustanovila v roce 1982, to jí bylo čtrnáct. Když pokořila před časem americký rekord na padesátce, překonala tak – sama sebe z olympiády v Sydney. Vážně úžasná ženská. „Prostě ráda plavu, užívám si to víc než dříve. A také stále raději soupeřím,“ popsala plavkyně.

Tak, Romane, zase je to tady. Tohle je chlapík, kterého není potřeba zdlouhavě představovat.  Je to muž superlativů, jako první překonal hranici 9 tisíc bodů v desetiboji, před ním to nedokázalo žádné z es královské atletické disciplíny. Jako jediný také pokořil 8 tisíc bodů ve čtyřiceti závodech, to také nikdo nedokázal.

Pobízet Čechy, aby nepropásli jeho závod v televizi, to je jako nosit dříví do lesa…

Jamajský sympaťák přišel letos v květnu o svůj světový rekord. I přesto je jeho čas 9,74 vteřiny na stovku zárukou, že sprinterské finále bude bitvou jako řemen. Navíc umocněnou faktem, že nedávno Asafa svého krajana těsně zdolal.

Jamajčané ho milují. Nikdy totiž zemi neopustil a stále tam trénuje, i když podmínky mají do špičkových tak daleko, jako je z Prahy do jamajské metropole Kingstonu. Powell, šestý syn místního pastora, ale na Jamajku nedá dopustit a tato loajalita z něj na ostrově udělala doslova boha.

V současnosti nejrychlejší muž planety, držitel nejprestižnějšího rekordu, ve sprintu na sto metrů. Dokázal tuto trať zdolat za 9,72 vteřiny a pokořil tak o dvě setiny dosavadního rekordmana Asafu Powella. Na dvoustovce je Boltova nadvláda ještě výraznější, soupeře poráží rozdílem třídy, možná dvou a může si dovolit vypustit poslední metry. Neuvěřitelné…

Atletičtí fanoušci už dnes sní o tom, jak bude vypadat hvězdná jamajská štafeta, dva sprinterští rekordmani vedle sebe, uff, to bude podívaná.

Největším soupeřem tohoto mladíka v Číně budou hodiny. Nerad totiž vstává brzo, budík přímo nenávidí. Ale potom v bazénu, to už je jiná jízda. Michael se postaví na start osmi disciplín, což mu dává šanci pokořit rekord Marka Spitze, který triumfoval v sedmi závodech na jediných Hrách.

Jak to, že je tak rychlý? Část úspěchu je v technice, zřídka vynechá trénink, stále je hladový po úspěších a po posouvání lidských možností. Dokáže se také velmi rychle oklepat po intenzivním tréninku, dávky, které vstřebává, jsou masivní. Přesto jeho tělo se s kyselinou, která zaplavuje tělo, rychle vypořádá. Jiným to trvá hodiny, jemu minuty… No a konečně, je to chlapík s pořádně dlouhými pažemi a velkými chodidly.

6. Marta Vieira da Silva

Pelé v sukních, seznamte se. Alespoň takhle jí přezdívají fotbaloví odborníci. Pochází z chudé rodiny, bratry musela nutit, aby ji brali s sebou na fotbal. Jakmile se jim ale jednou předvedla, už se o ni přetahovali, tahle útočnice s hodně rychlýma nohama už si vydělává mimo Brazílii.

Hraje ve švédském Umea IK a věří, že pomůže Brazílii ukončit dominanci Američanek a Němek ve světovém ženském fotbale. FIFA ji jmenovala Hráčkou roku 2006 a 2007, na minulém světovém šampionátu byla také zvolena nejlepší hráčkou, v Pekingu se můžete podívat proč.

Jen deset měsíců po porodu se Paula vrátila na tratě a vyhrála maratón v New Yorku. Připočtěte si k tomu dlouhý seznam jejích vítězství, nejlepší světový čas v maratónu, který drží od roku 2003, a dostanete možný výsledek rovnice. Konečně olympijské vítězství?!

OK, víme, že Radcliffe selhala už na třech olympiádách, že v Aténách odstoupila kvůli děsivému vedru, že v Pekingu to nebude o nic jednodušší, jenže tahle Britka má prostě naše sympatie.

Můžete si o něm myslet, co chcete. Jasně, je sobecký, jasně, mimo hřiště vyrábí skandály jako na běžícím pásu. Možná ho nikdy nebudete milovat, ale neobdivovat ho za to, co dokáže na hřišti? To by bylo popíráním reality. Tohle je zřejmě nejlepší hráč planety, s ním na palubě je americký tým pořádně silný. Navíc, když hned vedle bude stát LeBron James.

Pro armádu badmintonových fanoušků je Lin Dan prostě jen Super Dan. Tenhle chlapík je nadmíru nadaný, ovšem také nadmíru kontroverzní. Na své soupeře posílá košíček rychlostí dosahující 300 km/hod, jenže vedle toho na hráče, kouče i rozhodčí dokáže vyjet pořádně ostře i slovně. Je to prostě John McEnroe badmintonu.

V Číně patří k nejuznávanějším sportovcům, ostatně badminton se tam rozhodně nekrčí někde v koutu. Spolu třeba se stolním tenisem patří na vrchol žebříčku populární sportů. Zatímco u nás považujeme badminton spíše za plážovou zábavu, Lin má v Číně status superstar. A podle nabitých tribun na badmintonu v Pekingu to brzy poznáte také. Číňané věří, že s jeho přispěním se Čína stane první zemí v historii, která shrábne všech pět zlatých v tomto sportu.

Takový Michael Phelps v sukních. Stejně jako on ráda mění rekordy, trénuje ve stejném klubu v Baltimore, je stejně univerzální a tak podobně jako on bude usilovat o pět individuálních medailí v Pekingu. Mimo bazén jsou oba jako sourozenci, pravidelně se scházejí a často si aspoň posílají textovky.

Tani vyhrála dvě olympijská zlata v Sydney i Aténách a stala se tak vůbec první judistkou, která něco podobného dokázala. Nyní k nim chce přidat třetí, už jako novopečená matka. Kvůli porodu málem propásla národní kvalifikaci, ale stihla to. Jen tak tak.

Tani je zajímavá i tím, že díky své extravaganci plní v Japonsku stránky tamních novin, je to nejen sportovní hvězda, ale i společenská celebrita. Vlastní sedm světových titulů.  

Současná světová šampiónka Blanka Vlašič pochází ze sportovní rodiny. Otec a trenér Josko Vlasic závodil v desetiboji a dceru pojmenoval podle přístavu Casablanca, kde v roce dceřina narození závodil.  

Blanca mu opravdu dělá radost. V květnu 2007 pokořila 204 cm v Dohá, v srpnu téhož roku přidala další tři centimetry. Už je tak téměř na dostřel snovým 210 centimetrům. Už závodila na předchozích dvou olympiádách, ale medaili nezískala. Nyní je pořádně blízko.

„Nehodnotím jednotlivé závody. Pro mě je každý závod olympiádou,“ řekla v nedávném rozhovoru pro Time. Uvidíme, ale v Pekingu přišel její čas. A třeba i čas na 210 cm…

Tohle je ten třetí vzadu, světová trojka za Rogerem Federerem a Rafaelem Nadalem. Ale to, že je za nimi, neznamená, že je neumí porážet. To už dokázal. Olympiádu bere jako nejprestižnější turnaj široko daleko, i když mnozí hráči podobný pohled nemají. I to jej může v Číně posunout na vrchol.

Pamatujete si na zlou hru osudu v Aténách, kdy byl tento sympatický Američan jen kousek od druhé zlaté medaile a při poslední střelbě s komfortním náskokem zamířil do vedlejšího terče? Bylo to neuvěřitelné selhání a tehdy se o celé události psalo jako o jednom z nejemotivnějších okamžiků her.

„Vše, co jsem tehdy chtěl udělat, bylo zasáhnout ten zatracený terč a vyhrát,“ řekl Emmons. Místo toho ho nula na kontě poslala až na osmé místo finálového pořadí. Aby Matt spláchl pachuť nezdaru, šel do baru. A udělal dobře. Potkal tam svou lásku a nynější manželku, českou střelkyni Kateřinu Kůrkovou. Nevyhrál zlato, ale získal srdce ženy.

Před rokem se vzali, nyní chce Emmons v Pekingu zpět své druhé zlato… I díky své manželce si jistě získá přízeň řady českých fanoušků.

Natalie se kvalifikovala jak na olympiádu, tak i na paralympijské hry. Změnila tak historii, když se stala teprve druhým sportovcem s amputovanou končetinou, který se probil na sportovní svátek. Prvním byl americký gymnasta George Eyser, který na olympiádě 1904 získal šest medailí, z toho tři zlaté, navzdory dřevěné noze.

Natalie du Toit bude v Pekingu závodit na 10 kilometrů. Ke svému zranění přišla před sedmi lety, při cestě domů z plaveckého tréninku na skútru se zamotala do automobilové nehody. Kvůli tomu jí lékaři museli amputovat levou nohu v koleni. Závodí bez pomoci protézy, proto nelze očekávat, že by mohla cokoliv vyhrát, ale obdiv fanoušků? Ten si získá zcela jistě…