V šestnácti už má 4 potraty

Lucy Lanelly bylo jen 12, když podstoupila první potrat. Ona se sice snaží své vzpomínky potlačit, na co ale nezapomene, jsou slzy hanby její matky z toho, jak se na ně díval nemocniční personál, když dorazily na soukromou kliniku a oni zjistili věk pacientky.

Nepamatuje si, zda se bála zákroku, ani jaké byly její pocity. Jen jak se cítila provinilá kvůli matce. Když se pak probudila z narkózy, chtěla jen jedno, zapomenout, že vůbec kdy byla těhotná.

„Nic jsem nechápala,“ vzpomíná, „matka o všem rozhodla, ale bylo dobře, že jsem to udělala. Nikdo neuvažoval o tom, že bych si to dítě mohla nechat. Ani já jsem to nechtěla, byla jsem příliš mladá na to, abych vychovávala dítě.“

Ale ponaučení si ze své zkušenosti odnesla jen malé, protože do šestnácti udělala další tři „chyby“.

Potřetí šla s babičkou
Druhé přerušení těhotenství prodělala ve třinácti a o vše se opět postarala její matka, která pracuje jako zdravotní sestra u duševně nemocných lidí. Ta díky své nevyzpytatelné dceři, která ignorovala její veškeré rady, zažila několik zoufalých chvil, kdy na potratové klinice seděla u postele dcery.

Potřetí Lucy otěhotněla v patnácti. Byla tak vystrašená, že o tom nedokázala říct své matce. Na potrat ji tentokrát doprovodila babička, která o dvou předchozích potratech nic netušila. Poslední potrat si už zařídila úplně sama a nikomu o ničem neřekla.

Je přesvědčená, že se pokaždé rozhodla správně a ani po čtyřech potratech nemá žádné emocionální problémy. Vzhledem k tomu, že je tak mladá, neuvědomuje si, jaké škody mohly zanechat na jejím těle čtyři potraty.

Nyní je jí osmnáct a je zasnoubená s Jackem, kterému je dvacet. Ze školy odešla v patnácti, nemá žádnou kvalifikaci, práci ani plány do budoucna. „Jasně, první těhotenství byla chyba, ale můžu říct to samé o těch třech ostatních? Když se vám to přihodí před šestnáctými narozeninami, nemáte vůbec páru, co se děje,“ vysvětluje Lucy.

Pokračuje: „Stále neznám odpověď. Nelituji těch přerušení, protož jsem byla příliš mladá na to, abych měla dítě. Ale lituji toho, že jsem měla sex, než jsem byla dost dospělá na to, abych to plně docenila.“

„Teď už chápu, že musím být zodpovědná a jak důležitá je antikoncepce, ale ve 12, 13 letech jsem byla příliš mladá, abych tomu rozuměla,“ dodává.

Zodpovědná dcera
Před rokem Lucyina matka náhle zemřela, bylo jí jen 39. Lucy teď vychová svou šestiletou sestřičku. Chtěla by, aby jí mohla dát hezké a bezpečné dětství, a snaží se jí nahradit matku.

I když Lucy může mluvit bez emocí o svých čtyřech potratech, když vzpomíná na rodiče, slzám se ubránit nedokáže. Manželství rodičů se rozpadlo krátce po jejím narození a do jejích jedenácti ji vychovávala její babička. Rodiče skoro nevídala. Otec pracoval na dráze. Matka byla hodně ambiciózní a studovala na universitě. „Když jsem byla malá, nechápala jsem, proč nemůžu být s mamkou a taťkou,“ vzpomíná na těžké dětství.

V jedenácti konečně začala žít se svou matkou, protože ta dokončila svá šestiletá studia. Tenkrát se matka začala stýkat se svým sousedem a Lucy na něj velice žárlila. Chtěla matku jen pro sebe. „Viděla jsem, že matka se svým mužem spí a chtěla jsem být jako oni, dospělá.“

Poprvé se milovala s patnáctiletým chlapcem ze sousedství. A hned otěhotněla. Nechápala, co se s ní děje. „Neměla jsem žádnou sexuální výchovu, ani ve škole, ani doma. Matku vůbec nenapadlo, že bych mohla sexuálně žít, vždyť mi bylo 12.“

„Když mi začalo být špatně, zeptala se mě, zda jsem neměla sex. Bála jsme se, a tak jsem lhala,“ vzpomíná na první těhotenství. „Tak mě vzala k doktorovi a ten zjistil, že jsem těhotná. Matka byla v šoku. Po potratu si se mnou sedla a vysvětlila mi, že se sexem musím počkat, dokud nebudu mít svého chlapce opravdu ráda.“

Druhé, třetí a čtvrté těhotenství
Jenže ve třinácti otěhotněla s 19letým mladíkem, kterého poznala na večírku. „Pila jsem vodku, takže jsem byla hrozně opilá a vůbec nic jsem si nepamatovala.“

Pak jí začalo být špatně, vše bylo stejné a já věděla, že je zase těhotná. Hrozně se bála jít za matkou, ale nakonec se přiznala. „Strašně se rozčílila, byla v šoku a hrozně na mě křičela.“

Dcera jí nadávky vrátila: „Řekla jsem jí, že byla hrozná matka a že za to může ona. Pak jsem se cítila hrozně. Zklamala jsem svou mamku podruhé.“ Pak se Lucy dva roky stranila kluků. Změnila přátele a dva roky neměla sex. „Chtěla jsem aby se vše vrátilo do normálu.“

Alkohol, sebevražda, rozkol
V té době se také narodila její sestra a matka dostala poporodní deprese. Navíc matka začala pít a přišla o práci. Krátce nato se jí rozpadlo manželství. Lucy začala mít jiné starosti než kluky a zábavu. Starala se o sestru i o matku.

„Máma se snažila přestat s pitím, šla i na kliniku ale spadla do toho znova. A já myslela, že je to kvůli mně, jak jsme se před tím chovala,“ vzpomíná Lucy. Pak se matka pokusila o sebevraždu.

Protože byla její matka byla psychicky na dně, neřekla ji Lucy, že je znovu těhotná. Tentokrát to bylo se sedmnáctiletým přítelem. Chodili spolu dva měsíce, něž se spolu poprvé milovali. „Pamatuji si, jak se na mě rozzlobil, když jsem mu řekla, že jsem těhotná.“ Byla ve čtvrtém měsíci, když šla s babičkou na třetí interrupci.

Když jí bylo šestnáct, potkala svého současného snoubence. Matka byla šťastná, že má vážnou známost a nechala jí, aby se k němu přestěhovala. Jenže Lucy náhle otěhotněla počtvrté. S Jackem se rozhodli, že nejsou na dítě připraveni a tak šla zase na potrat.

„Jack věděl o mých předchozích potratech. Nevyčítal mi to, ale byl z toho smutný. Mrzelo ho, že jsem měla muže před tím, než jsem potkala jeho. Teď mě to mrzí taky,“ uzavírá svůj příběh Lucy.