Mohou za chrápání psí mazlíčci?

"Prostředí, v němž děti žijí v raném věku, může ovlivnit, zda budete v pozdějším věku chrápat či nikoliv," uvádí Karl Franklin, vedoucí studie a lékař univerzitní nemocnice v Umea. Studie byla publikována v časopise Respiratory Research.

Nicméně jiní experti, kteří se seznámili s výsledky studie, tvrdí, že je potřeba dalšího zkoumání. Dokonce i Franklin potvrzuje, že výsledky této studie nejsou důvodem k tomu, aby se rodiče vzdali myšlenky na zvířecího mazlíčka pro své dítě.

Franklin a tým skandinávských výzkumníků dotazovali muže a ženy ve věku od 25 do 54 let, kteří byli občany Švédska, Norska, Islandu, Dánska a Estonska. Získali 15 556 odpovědí.

Výzkumníci se v dotazníku ptali na jejich dětství, zda měli psa nebo jiné zvíře, zda byli hospitalizovaní s nějakou respirační infekcí do věku 2 let a zda měli opakující se infekce uší. Dále se ptali na velikost rodiny, vzdělání rodičů a věk jejich matky. Nejčastěji "chrápali" ti, kteří uváděli, že měli v dětství psa i respirační infekci.

Nakonec se vědci účastníků výzkumu ptali, zda v současnosti chrápou. Zjistili, že 18 %, tedy 2851 dotazovaných pravidelně a hlasitě chrápe, a to alespoň tři noci v týdnu.

Franklin však neví, proč právě tyto vlivy zvyšují pravděpodobnost chrápání. "Zřejmě tyto proměnné, jako psi a infekce, mohou přispět ke zvětšení krčních mandlí," dodává Franklin.