MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Většina spí nad míru
Stačí se podívat na neustále opakované „pravdy“. Že naši předci spali mnohem déle než my. Že nedostatek spánku způsobí vysoký krevní tlak, stres či obezitu. Proto jsme obvykle deprivováni spánkovým tématem.

Faktem je, že většina z nás spí spíše nad míru než málo. Pouze jsme si namluvili, že je tomu opačně.

Například povídačka, že naši předci spávali mnohem déle, je historicky prokázaná hloupost. Podívejte se na dělníka ještě před sto, sto padesáti lety. Průmyslová revoluce a pozůstatky rolnické podřízenosti způsobily, že obyčejný člověk makal čtrnáct a více hodin denně. Zbytek možná prospal, ale jeho práce byla několikrát namáhavější než současné aktivity.

Ze spánku profituje jen mozek
V posledních letech se objevila celá řada studií, které obvykle přišly se zjištěním, že většina lidí spí od sedmi do sedmi a půl hodiny denně.

Důležité je uvědomit si rozdíl mezi dospělým a dospívajícím. Zatímco mládež potřebuje více spánku, protože roste. Ovšem dospělý člověk má potřeby odlišné a obvykle menší, než uplatňuje. Někomu stačí pět, jinému sedm hodin.

Jediným orgánem v lidském těle, který profituje ze spánku, je mozek. Například svaly ale nepociťují rozdíl mezi tím, jestli skutečně spíte a pouhým, plně uvědomělým poleháváním.

Nespal 11 dní
Mozek tvoří pouhá dvě procenta tělesné váhy, ovšem spotřebuje dvacet procent energie. Pokud se mu nedostane spánku, pocítíte to už po jedné probdělé noci. Většina z nás ví, jak to pak následujícího dne vypadá. Zapomínáme věci, máme problémy v komunikaci a práce je to poslední, na co myslíme.

Rekordem v nespavosti je jedenáctidenní bdělost. Dosáhl jí sedmnáctiletý student v roce 1966, když vybíral peníze na charitu. Po této době začal halucinovat.