MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Sedmasedmdesátiletý chlapík má stále aktivní press kartu, která mu umožňuje nahlížet do světa celebrit. Neodradily ho fyzické útoky ani žaloby. Jednu z nich, asi tu nejslavnější, na něj podala někdejší první dámy USA Jacqueline Kennedy Onassis.

Podle Galelly to tehdy byla jen póza. „Myslím, že zrovna ona se příliš nezlobila, že ji mám v hledáčku. Sice už nebyla první dáma, ale slavná byla pořád. Lidé chtěli vědět o všem, co dělá,“ prohlásil Galella.

Fotografoval ji poprvé v roce 1967, čtyři roky po zavraždění jejího prvního manžela, amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Žila tehdy poblíž newyorského Central Parku. Během dalších let pak Galella nafotil tisíce snímků někdejší první dámy a jejích dětí Caroline a Johna.

Pak jej zažalovala a soud v roce 1972 nařídil fotografovi, že se ke slavné rodince nesmí na 50 metrů, k domu nesměl na 100 metrů. Galella si soud pochvaloval, učinil jej mnohem slavnějším a pomohl mu vydělat hodně peněz…

Když Galella jako paparazzo v showbyznysu začínal, bylo prý všechno jinak. Okolo hvězd nebyla taková tlačenice fotografů jako dnes.

„Bylo to jeden na jednoho. Já a Liz Taylor. Já a Jacqueline Kennedy,“ řekl agentuře Reuters ve svém domě, vyzdobeném fotografiemi téměř všech populárních tváří, na které si vzpomenete. „Stále mě to okouzluje, jsem romantik,“ doplnil.

Podle něj se nyní fotografové až příliš zaměřují na negativa. „Fotografují celulitidu, hvězdy bez make-upu, snaží se je nachytat na švestkách,“ uvedl. Není pak divu, že jsou celebrity poté poněkud rozlícené.

Ale ani Galella to kdysi neměl jednoduché, Mick Jagger mu odpovídal vztyčeným prostředníkem, herec Sean Penn na něj zase plival. I jejich fotky jsou v Galellově nové knize, v pořadí už šesté.

Označení "paparazzo" mu vadí, sám se vždy označoval za „fotografa s paparazzi přístupem“ a specializoval se na fotografie zabírající překvapené osobnosti. Nachytal třeba Gretu Garbo při slunění, fotil ji přes sousedův plot. Když v roce 1973 pronásledoval Marlona Branda, dostal do zubů a o pět z nich přišel, a tak si příště vzal na fotografování helmu.

Jeho povolání prý bylo vždy jednoduché. „Stačilo zjistit, kde žijí. To bylo vše. Pozorujete jejich dům či byt a sledujete je na každém kroku. Ať už jdou kamkoliv, na nákupy, zaběhat si nebo na balet,“ řekl Galella. „Je jediné pravidlo, nelezete jim domů. Ale když žijí v proskleném domě, je to zase něco jiného,“ dodal.