MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Přestože intenzita zemětřesení nebyla nijak veliká a uvolněná energie odpovídala zhruba hodnotě 4 na Richterově stupnici, pro mnoho z místních se nejednalo o nijak příjemný zážitek. Bezmocné čekání na další otřes a obavy z jeho možných následků nedaly řadě lidí spát po celé týdny.

Jak to tedy je se seizmickou činností u nás a ve střední Evropě vůbec? Jaká rizika nám hrozí? A zaznamenává naše historie nějaká významnější zemětřesení?

Podle seizmologů je česká kotlina z hlediska ohrožení zemětřesením relativně bezpečným místem, s výjimkou několika regionů. Jedním z nich je právě oblast Krušných hor včetně Kraslicka, která se vyznačuje také zvýšenou podpovrchovou magmatickou aktivitou.

Ta se na povrchu projevuje množstvím minerálních pramenů a podle odborníků je nejspíše zodpovědná za místní zemětřesení. Ta se projevují v takzvaných zemětřesných rojích a mohou prý dosahovat síly až 5 stupňů Richterovy stupnice. Téměř této hodnoty dosáhly otřesy při několikaměsíčním zemětřesném roji na přelomu let 1985 a 1986, který mají mnozí ze západočeských občanů dosud v živé paměti.

Zemětřesení o takové síle již může působit škody na budovách, objevují se praskliny a mohou například padat komíny. Další lokality ohrožené místními otřesy jsou třeba Hronovsko, Jesenicko a Opavsko a také Ostravsko, kde dochází k poměrně častým důlním otřesům.

Navíc se k nám mohou poměrně lehce šířit otřesy z oblasti Alp a také Karpat. Například silné zemětřesení v severoitalském Friuli v roce 1976 bylo cítit nejen na jihu Čech, ale dokonce až v Praze.

Seizmologové však tvrdí, že skutečně silných zemětřesení se u nás prý bát nemusíme. Můžeme tedy vědcům věřit? Koneckonců máme všichni v živé paměti rozsáhlé povodně, před kterými nás také nikdo nevaroval. A systematické sledování seizmické činnosti probíhá zatím relativně krátce, jen něco přes sto let.

Je ovšem také pravdou, že seizmologové a geologové si dnes dokáží utvořit poměrně přesný obrázek o místních geologických i seismických událostech z dob dávno minulých.

Co tedy říkají o zemětřeseních v naší části světa historické prameny? Hájkova kronika tvrdí, že Prahu zasáhlo neblaze zemětřesení roku 1036 a také v roce 1117. Další silné otřesy prý přišly v letech 1201, 1230, 1329 a za vlády Karla IV v roce 1348. Poslední jmenované souviselo pravděpodobně s katastrofou, která zničila rakouské město Villach.

Zaznamenána jsou také další zemětřesení. V roce 1560 nebo 1561 bylo prý postiženo celé Rakousko, Morava a Slezsko. Pohromy v podobě otřesů země přišly i v letech 1656, 1786, 1788, 1810 a 1872. Dobře doložené je zemětřesení, které postihlo slovenské Komárno dne 28. června 1763 a při kterém zahynulo 63 lidí.

Článek z deníku The New York Times datovaný 18. dubna 1901 nás informuje o zemětřesení v Čechách, které prý způsobilo sesuvy půdy, poškodilo cesty a železniční náspy a pobořilo kostely a jiné budovy ve třiceti obcích.

Ohrožená města jsou „za rohem“

Zdá se tedy, že přes konejšivý tón odborníků bychom neměli eventualitu případné pohromy ve formě zemětřesení brát na lehkou váhu.

Nakonec, v západní Evropě se začaly pojišťovny intenzivně zajímat o rizika spojená odškodňováním následků možných katastrofických zemětřesení, která by mohla postihnout některá velkoměsta a průmyslové aglomerace.

Mezi ohrožené lokality patří třeba švýcarská Basilej, Kolín nad Rýnem nebo Vídeň!