Nemůže pít ani se mýt. Je alergická na vodu

Pouze kapka vody způsobí Michaele Dutton bolestivé pálící rudé skvrny na kůži. To proto, že je alergická na tuto základní životadárnou tekutinu. Jak se žije s takovouto neobvyklou alergií, se svěřila deníku Daily Mail.

Jedenadvacetiletá Michaele netrpí touto vzácnou chorobou od narození. Spustil ji až porod nyní tříletého synka Mitchella. Teď mu ani nemůže osušit slzy, když upadne a odře si koleno. Nemůže se dotknout slz či vypít sklenici vody. Dokonce nemůže delší dobu chovat syna v náručí, protože by nesnesla dotyk s jeho potem.

Její stav se nazývá aquagenic urticaria, neboli vodní kopřivka, a postihuje jen jednoho člověka z 230 miliónů. Takže je opravdová smůla vodní kopřivku dostat.

Přežívá na Diet Coke
A je to ještě horší. Nesmí pít čaj, kávu ani džusy, jinak jí hrdlo opuchne a naskáčou v něm puchýře. Přežívá na Diet Coke, kterou její tělo toleruje, a to i přes to, že obsahuje vodu sycenou kysličníkem uhličitým.

Bojí se opustit dům, aby ji někde nezastihl déšť. Osobní hygiena také není nic jednoduchého. Jednou týdně skočí na deset vteřin pod sprchu, jinak používá kosmetické ubrousky, ale i pak se musí rychle utřít flanelovým ručníkem.

Ale i tyto občasné kontakty s vodou mohou způsobit zhoršení jejího stavu. „Žiji v neustálém napětí,“ popisuje svůj život. „Nemůžu ani pořádně pochovat svého syna, protože se potí nebo na mě může prsknout pití a mé tělo se okamžitě pokryje rudými, svrbějícími skvrnami. Dokonce mu nemůžu ani utřít slzy nebo ho vykoupat.“

Když se projeví alergie, je to opravdu peklo: „Je to nesnesitelná pálivá bolest, k nevydržení – až mě z toho bolí hlava,“ popisuje.

Začalo to porodem
Lékaři si myslí, že alergie byla způsobena hormonální nerovnováhou, kterou spustil porod. U Michaele se nemoc poprvé projevila několik dní po porodu, když se koupala. Bylo to v říjnu 2005.

Doktor Morris říká: „Narození dítěte je u této kopřivky významný termín. Slyšel jsme o pacientech, kteří se po porodu zlepšili, nebo, jako v tomto případě se u nich poprvé projevila nemoc.“

Michaele Dutton tvrdí, že se stala vězněm svého těla: „Nevídám se s přáteli, protože si myslí, že je to nakažlivé. Doufám, že brzy najdou lék.“ Zatím jí léčí antihistaminiky a ultrafialovým světlem, ale zatím bez úspěchu.

Nina Goad z Britské dermatologické asociace říká, že na celém světě bylo zaznamenáno jen 30 podobných případů. „ Je to extrémně vzácná porucha a vůbec nevíme, jak ji léčit. Dokonce ani plně nechápeme, jak funguje a co ji způsobuje.“

Pro Michaele to znamená ještě dlouhou cestu ke štěstí...