Spáči jsou chytřejší a bohatší

Zjevně to ale platí jen v lidové tradici, jelikož výsledky nejnovějších průzkumů jsou takřka přesně opačné. A to doslova. Tedy, že takové ptáče, které vstává brzy, moc daleko nedoskáče.

Dobrý argument
Ukázalo se totiž, že lidé, kteří si jdou lehnout třeba později, ale zase později vstávají, jsou méně ospalí než ti, kdo za každou cenu vstávají co nejdříve.

Jedná se tedy o studii, jejíž výsledky budou milovat všichni to, kdo jsou svým okolím za přílišnou ranní spavost nenáviděni.

A co více, nejenže jsou spáči čilejší po zbytek dne, ale mají sklony k větší moudrosti a dokonce i k vydělávání více peněz. To je ale samozřejmě dlouhodobý výzkum.

Ten základní proběhl jednoduše. Vzala se skupina lidí, kteří si šli lehnout v dobu, kdy běžně uléhají, aby jim nebyl narušen životní biorytmus.

Přispali si i velikáni
Jedna část skupiny pak vstala dříve, zatímco druhá si mohla pospat o čtyři hodiny déle. Zatímco výsledky čerstvosti a čilosti po probuzení byly u obou částí stejné, velké rozdíly se dostavily později.

Například za deset hodin byl rozdíl skutečně markantní. Spáči byli rychlejší, svěžejší i pohotovější.

Je však pravdou, že závěrů v tomto segmentu výzkumů je celá řada. Některé tvrdí, že si vnitřní hodiny sami nevytváříme, ale máme je dané geneticky. Další zase říkají, že časné usínání a brzké vstávání prospívá organizmu atd.

Pravdou ale je, že mezi lidi, kteří chodili spát kolem třetí až čtvrté hodiny ranní a vstávali pozdě, patřili velikáni jako Charles Darwin nebo Winston Churchill.