MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Někým, komu šílenství okolo Sensation White musí vyhovovat, jsou majitelé obchodů s oblečením. Sám jsem je pěkně zadotoval, když jsem si vyrazil nakoupit bílý komplet. Oděn jako víla Amálka, vyrazil jsem pln očekávání směr O2 Arena.

V sobotní noční Praze vůbec nešel přehlédnout nikdo, kdo měl namířeno stejným směrem. Tramvaje i metra byly narvány trance a house pozitivními lidmi v bílém, jejichž jedinou touhou bylo bavit se.

Dva zlaté hřeby
Celá akce začínala ve 21:00, kdy na scénu vstoupila nizozemská trojka Housequake (Roog, Erick E a MC Gee). Nutno dodat, že šlo o poměrně příjemné překvapení, které dle mého skromného názoru překonávalo kvalitu vystoupení například Sebastiana Ingrossa.

Následoval jeden ze dvou zlatých hřebů večera v podobě populárního Švéda Erica Prydze. Ten nezklamal a již tak tancechtivé návštěvníky akce dokázal dostat do varu, a to speciálně mixem svého aktuálního hitu „Pjanoo“.

Po Prydzovi se Djského pultu chopil již zmíněný Sebastian Ingrosso, jehož produkce mě osobně zabředala spíše do šedi průměru. Tento dojem ovšem vykompenzoval Megamix. Nepřerušovaný půlhodinový blok prošpikovaný tanečními hity, okořeněný zajímavou show – kdyby takto vypadal celý večer, neměl bych sebemenších námitek.

Od věci nebyla ani více než hodinka s hvězdným Sandernem Van Doornem, i když i ten umí ještě lépe. Pověstnou třešničkou na dortu pak byl DJ Tocadisco z Německa, to už by však většina lidí posilněných alkoholem a dalšími podpůrnými látkami stejně tančila snad i na Karla Gotta.

Stálo to za to?
Obecně řečeno však letošní ročník Sensation White ničím příliš neoslnil. Jistě, masa lidí v bílém je působivá, ano, Djs nebyli špatní, pravda, akcí takového rozsahu u nás moc nemáme, přesto však vše mohlo být vše ještě o něco lepší – od organizace po provedení.

Hlavně tolik proklamovaná doprovodná show měla podle velkohubých prohlášení organizátorů vypadat mnohem lépe, akčněji a pompézněji.

Když k tomu připočtu barmany, kteří se nejspíš snažili trochu přilepšit domácímu rozpočtu – za onen večer mi 4x, slovy čtyřikrát, „zapomněli“ vrátit částky 100 Kč a více - a záchody, které k ránu připomínaly spíše zvěřinec s primáty druhu Bongo Bongo souložícími v 90 % kabinek (ve zbylých 10 % pospávali a zvraceli společensky unavení jedinci), pojedu si asi v červenci raději spravit chuť na Sensation White do Amsterodamu.