MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Účinky žabího „tripu“ popsal MF Dnes dvacetiletý student biologie. „Tohle je prostě něco jiného. Jednou jsem měl pocit, že lítám,“ citoval ho deník.

Jak je to možné? Žáby vylučují svými žlázami hlenovitý sekret, který obsahuje mimo jiné i halucinogenní látku zvanou bufotenin. Halucinogeny silně ovlivňují psychiku a stejné účinky má samozřejmě i tento. Takže vyvolává nejrůznější iluze, mění vnímání reality a zasahuje psychiku. Člověk pak jinak prožívá a myslí.

Studenti tak pomalu zapomínají na guláš z lysohlávek, nyní údajně začínají chovat žáby. Jejich počínání překvapilo i drogové experty, které list oslovil. S něčím podobným se většinou za dobu své praxe nesetkali, i když účinky ropuší kůže jsou známy již poměrně dlouho.

„Žáby obsahují řadu jedů, každý v první fázi omračuje vědomí, tělo se přiotráví. Ale zatím se něco podobného neprobírá ani v kuloárech,“ neskrýval překvapení Štěpán Schwarz.

Už v sedmdesátých letech se ve Spojených státech kouřily rozsekané kůže ropuch, o pár let později existovaly v USA dokonce cigarety s obsahem sušené ropuší kůže. Ale olizování živých tvorů je naprostou novinkou.

Při konzumaci takové drogy je ale nutno překonat poměrně velký odpor k nevábnému živočichovi. Navíc je potřeba vybrat tu správnou ropuchu, některé jsou totiž jedovaté. Ve světě je předmětem zájmu ropucha obecná, dále pak zelená a coloradská. Ropucha velká má však ve výměšcích steroidní glykosidy a ty působí jako silné srdeční jedy.

Dalšími přírodními halucinogeny jsou například muchomůrka červená, staré známé lysohlávky, středoamerická rostlina peyotl. Zřejmě nejznámějším umělým halucinogenem je LSD, které bylo populární v době hippies, tedy v šedesátých letech minulého století.

Většina halucinogenů není návyková, ale je značně nepředvídatelná. Člověk totiž nerozeznává, co je a co není skutečné. Může proto ublížit sobě či ostatním. Po odeznění účinku může přetrvávat zmatenost, pocit, že svět se změnil a už nic nebude jako dříve. Vše odeznívá i několik dní.