Vypadá jako stará žena. Je jí 13 let!

Ve třinácti letech nemá většina lidí žádné starosti a užívá si končícího dětství plnými doušky. Tedy pokud za starosti nepovažujeme první „zlomená srdce“ a další nutné průvodní jevy tohoto věku.

Dětství plné starostí
Angličanka Zara Hartshornová ale o bezstarostném dětství může jenom snít. Je jí sice pouhých třináct let, nikdo jí to však nevěří. Lidé jí tipují desítky let navíc. Zara totiž trpí lipodystrofií. Poruchou, která způsobuje abnormální růst kůže a úbytek podkožního tuku.

Když Zara nastupuje do autobusu a žádá řidiče o dětskou zpáteční jízdenku, nervózně se jí třese hlas, píše anglický list Mirror.

Řidič si ji měří od hlavy až k patě a najednou se začne hlasitě smát, zatímco ostatní pasažéři se vesele kroutí ve svých sedadlech.

Zara cítí, jak jí rudnou tváře a pak už jen slyší: „Jestli ty jsi dítě, tak mě je 21. To vykládej někomu jinému.“ A neslyší to poprvé.

Dívka jen skloní hlavu, vystoupí z autobusu a jen se modlí, aby tomu trapnému incidentu nebyl přítomný nikdo známý.

Neustále ponižovaná
„Bylo to tak ponižující,“ říká Zara. „Takhle je to se vším. Nedostanu dětský lístek na autobus ani do kina, a když mě lidé vidí ve školní uniformě, myslí si, že jsem blázen.“

Její matka Tracey ví moc dobře, jaké to je. Trpí totiž stejnou genetickou poruchou. Stejně jsou na tom i její dva sourozenci. Ani oni, ani matka se však nepotýkají s tak dramatickými projevy jako Zara.

Tracey vypráví, že první známky lipodystrofie na své nejmladší dceři pozorovala už několik dní po narození. Tehdy sama sebe proklínala, co jí to způsobila. Věděla totiž, jak těžký bude mít život, jak moc se bude potýkat se šikanou.

Děti dokáží být opravdu kruté. „Musela jsem ji vzít z jedné školy, když jí bylo deset. Šikana už přerostla únosnou mez,“ říká Tracey s tím, že na Zaru děti házely předměty a pokřikovaly na ní „babičko“.

Čekání na zázrak
Zara si teď přeje jen to, aby vypadala normálně. „Cítím se úplně osamocená. Nejde jen o děti ve škole, které si mě dobírají. Také dospělí se na ulici zastavují a koukají na mě jako na blázna.“

Skutečně účinná léčba na lipodystrofii zatím neexistuje. Tracey však své dceři chce dopřát šanci, a tak nepřestává shánět potřebnou, obvykle experimentální péči.

Pomohla by také plastická operace. Jenže na ni nemá rodina peníze. Snad se ale na Zaru usměje štěstí.