MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Velká první láska
Některé ženy mají rády blonďáky. Jiné ujíždí na italských typech nebo osvalených metrosexuálech... Švédská rodačka Eija Riitta Berliner-Mauerová má jiný vkus – přitahují ji statné, betonové stavby. A do jedné z nich se zamilovala a rozhodla si ji vzít.

„Můj manžel se jmenuje Berlínská zeď a narodil se v roce 1961. Pamatuji si na moment, kdy jsem ho poprvé uviděla, to mi bylo sedm a v televizi o něm dávali dokument. Od té doby jsem jím byla doslova posedlá. Tak strašně se mi líbil! Začala jsem si z časopisů vystřihovat jeho fotky. A usmyslela jsem si, že si našetřím peníze, abych ho jednou mohla vidět osobně.“

A byla svatba!
Zamilovaná Eija Riita střádala jednu švédskou korunku ke korunce a v roce 1979 se jí splnil sen a vyrazila do Německa. Poté, co Berlínskou zeď uviděla osobně, její láska se jenom prohloubila.

„Líbí se mi dlouhé, štíhlé panely, které jsou umístěny horizontálně... Třeba taková Čínská zeď je pěkná, ale na mě je moc vypasená. Můj manžel je zkrátka nejvíc sexy,“ uvažuje Eija Riita, která se za Berlínskou zeď vdala 17. června 1979. Od té doby její jméno zdobí příjmení Berliner-Mauerová (což je německý název pro Berlínskou zeď).

Vztah na dálku
Manželé letos oslaví už třicet společných let. Podle Eiji Riity Berliner-Mauerové jim to klape. Aby ne, když je to „vztah na dálku“, zatímco Eija Riita žije ve švédské vesničce Liden, její choť spočívá nadále v Berlíně.

„Ano, je mezi námi velká vzdálenost, ale ta jen prohlubuje naše vzájemné city. Já mám spoustu manželových fotek a občas ho vídám i v televizi.“

Hmmm... i beton může být sexy!
Příběh Švédky Eiji Riity Berliner-Mauerové není jediný. Na světě je čtyřicet lidí (jsou to převážně ženy), kteří trpí stejnou úchylkou jako ona – objektofilií.

Toto nestandardní citové chování se projevuje náklonností k různým stavebním objektům. Většinou platí zásada, že čím jsou monstróznější, tím objektofilům připadají „mužnější“.

Jsem vdaná za Eifelovku!
Další známou ženou-objektofilkou je americká, dnes již třicetidevítiletá vojanda Erika La Tour Eiffelová, která za svého chotě pojala symbol Paříže – Eiffelovku. Obřad se konal za účasti 12 přátel a nevěsta si vzala „manželovo jméno“. Žena momentálně žije v San Francisku a s „manželem“ se navštěvují.

Jak se na tento zvláštní milostný zájem dívají psychologové? Ti ho vidí převážně v nešťastném dětství. Lidé s úchylkou objektofilie údajně mají nedůvěru ke svým soukmenovcům a už nechtějí investovat city do „normálních vztahů“. Taková láska ke zdi, domu nebo věži je v jejich očích pevnější. Ovšem dokud je někdo nezbourá!