MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Počkej, já ti jednu fouknu...
Všechno to začalo, když bylo malému Andrewovi sedm let. Tehdy čekal na svého otce a strýce před obchodem a šíleně se nudil. A tak začal vymýšlet různé blbiny - dal si k nosu balónek a snažil se ho nafouknout. To, že se mu to podařilo, ho samotného šokovalo.

Andrew pak toto „umění“ neustále zdokonaloval. „Bral jsem to jako srandu pro pobavení. Občas jsem to předvedl na nějaké rodinné sešlosti nebo grilování. Všichni byli z mého nosu paf.“

Pod otcovým vedením
Jenže nakonec nezůstalo jen u domácí zábavy a Andrew se rozhodl své „umění“ prodal výš. Snil o tom, že získá zápis do Guinessovy knihy rekordů.

A tak se společně se svým otcem Dougem dohodl, že ve veřejné knihovně uspořádají zvláštní klání v nafukování balónků, jehož jediným a hlavním protagonistou bude právě Andrew. Zatímco synátor pilně nafukoval, jeho otec se staral o to, aby nafouknuté balónky měly průměr dvacet centimetrů.

Světový rekordman
Fučení probíhalo v rychlém tempu - Andrewovi se během hodiny podařilo nafouknout 213 kousků, což znamenalo, že mladík nafouknul tři a půl balónku za jednu minutu!

Jenže to už je dnes stará píseň. Chlapík se během dvou let ve svém foukání tak zdokonalil, že jeho poslední rekord z letoška zní - 23 balónků během tří minut! A to je konečně na zápis do Guinessovy knihy rekordů!

Všeho moc škodí
Andrew tvrdí, že nafukování balónků se částečně podepisuje i na jeho zdraví. Gumové mičudy totiž obsahují chemické látky, které rekordmana škrábou ve výkonné levé nozdře. Zdá se, že po tak usilovném trénování a následném úspěchu si dá zase na chvíli pauzu.

Chcete vidět, jak to Andrewovi fičí? Tady je video: